28. února 1782 – 21. října 1835
dílenský mistr Stavovského polytechnického ústavu

Josef Božek se narodil v polských Biercích v české mlynářské rodině. Studoval nejprve na gymnáziu v Těšíně, kde bydlel u svého strýce, hodináře a zámečníka. Tady se naučil jemné mechanice a své okolí udivoval svou zručností a přesností. Sestrojil kolem čtyřiceti důmyslných mechanismů a modelů, které věnoval svému učiteli na gymnáziu. V roce 1803 odešel na rok do Brna studovat matematiku a mechaniku na škole prof. Andrého. V roce 1804 přišel do Prahy, kam se vydal pěšky s modelem stroje na prostřihování sukna na zádech. Celý jeho majetek obnášel doporučující dopis a osm grošů v kapse. Zpočátku se v Praze protloukal jak to šlo. Spával na ubytovně pro chudé tovaryše nebo si sháněl příležitostnou práci. Až na přímluvu Františka Dobrovského získal místo vychovatele dětí hraběte Clam–Martinice. Pak už se mohl zapsat na Karlo-Ferdinandovu univerzitu a splnit si svůj sen stát se profesorem. Táhlo ho to však více k technice, a proto opustil filozofii a pohodlné místo a přešel na nově zřízený Český Stavovský polytechnický ústav, jehož ředitelem byl slavný František Josef Gerstner. Nepřišel jako student, ale jako stavovský mechanik. Gerstnerovou podmínkou k přijetí bylo, aby se Božek zdokonalil v hodinářském řemeslu a osvojil si tak řemeslnou rutinu jemné mechaniky. Pro hraběte Kounice zhotovil kapesní hodinky, jejichž pero se natahovalo pohybem ruky při chůzi. Brzy si získal skutečný věhlas sestrojením protézy pro knížete Ypsilantiho a ruského důstojníka Danielowského. Sice nízký, ale zato stálý plat a bydlení v budově polytechniky mu dovolil se oženit s Josefínou Langovou.


Josef Božek.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V této době přivezl hrabě Buquoy do Čech první parní stroj. Anglický stroj nebyl sestaven a jednotlivé součásti byly jen hrubě opracovány. Zprovoznění parního stroje se ujal právě Josef Božek. Po několika měsících práce, kdy si musel zkonstruovat i nástroje na velké součásti parního stroje se mu s pomocí kotle zakoupeného Gerstnerem podařilo na pár minut parní stroj rozjet. Bohužel kotel byl malý a nedodával dostatečné množství páry. Proto se Božek rozhodl zkonstruovat funkční model parního stroje, který fungoval bezchybně a poháněl řadu modelů zkonstruovaných pro výukové účely.

24. září 1815 se pražská Královská obora stala svědkem historické události – poprvé od pokusů francouzského inženýra Cugnota se na evropském kontinentě rozjel vůz poháněný parou. Parní jízdu zopakoval Božek na témže místě znovu 1. června 1817, kdy předváděl i parní loď na Vltavě. Úspěšnou exhibici zkazila náhlá průtrž mračen, především však krádež pokladny s vybraným vstupným. Zadlužený Božek pak v prudkém hnutí mysli vše rozbil a k experimentům s parním strojem v dopravě se už nikdy nevrátil.


Plakát oznamující konání projížďky.
Zdroj: KRAUS, I. Dějiny technických věd a vynálezů v českých zemích. 1. vydání. Praha: Academia, 2004. ISBN 80–200–1196–X.

Značnou pozornost věnoval Josef Božek konstrukci a stavbě čerpacích strojů pro vodárny. Když byla v letech 1820 až 1832 budována první železnice na evropském kontinentu, koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince, navrhl pro ni Božek železniční vozy. Nejvýznamnější přínos však znamenala Božkova činnost v oboru hodinářství. To už ale pracoval v dílně se svými dvěma syny, Františkem a Romualdem. Stavěli přenosné, interiérové i věžní hodiny (např. v pražské Invalidovně). Pro potřeby výuky na polytechnice zhotovil soubor modelů hodinových kroků nejprogresivnějších systémů. Jeho přesné kyvadlové hodiny pro hvězdárnu pražského Klementina z roku 1812 sloužily až do roku 1984 v Astronomickém ústavu v Praze. Dnes jsou ve sbírkách muzea.

Josef Božek si při práci na novém pražském vodovodu uhnal zápal plic, kterému 23. února 1835 podlehl. Byl pochován na hřbitově v Olšanech.


Hrob Josefa Božka.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Petr Kadlec 2007. Under Creative Commons.

V jeho stopách šli i oba jeho synové. František (1809 – 1886) pokračoval v jeho hodinářské a jemnomechanické činnosti a převzal po něm i funkci mechanika polytechniky. Mladší syn Romuald (1814 – 1899) vynalézal, konstruoval a stavěl např. dopravní prostředky, časoměrné přístroje, lékařské přístroje ale i hudební nástroje. V roce 1864 měl podíl na přestavbě pražského orloje.

Použité zdroje

[1] AUGUSTA, P. Josef Božek. 3PÓL, říjen 2002.

[2] KRAUS, I. Dějiny technických věd a vynálezů v českých zemích. 1. vydání. Praha: Academia, 2004. ISBN 80–200–1196–X.

[3] STREIT, J. Josef Božek. 1. vydání. Praha: Orbis, 1946.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.