30. května 1908 – 2. května 1995
švédský astrofyzik

Hannes Alfvén se narodil ve švédském Norrköpingu v rodině lékaře. Studoval na univerzitě v Uppsale, kde v roce 1934 obhájil doktorskou disertaci. Od roku 1937 pracoval v Nobelově institutu pro fyziku ve Stockholmu a později se stal profesorem Královské technické vysoké školy ve Stockholmu, kde vybudoval Ústav pro fyziku plazmatu.


Hannes Alfvén.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V roce 1937 Alfvén přišel s názorem o existenci rozsáhlých slabých magnetických polí v galaxii, která jsou produkována proudy ionizovaných plynů, jež jsou nositeli elektrických polí. Tato myšlenka byla uznána až v šedesátých letech minulého století. Alfvén je také autorem první myšlenky o zamrznutí magnetického pole v plazmatu. Alfvén v roce 1942 objevil na základě zkoumání podstaty slunečních skvrn hydromagnetické vlny, které jsou nazývány jeho jménem. Jeho teorie vln, které se šíří v dokonale vodivém prostředí téměř bez útlumu a odrazů, nebyla přijata zcela bez výhrad, neboť byla v rozporu s Maxwellovou teorií (ta říká, že elektromagnetické vlny se v dobře vodivém prostředí šíří jen do malých vzdáleností a nešíří se v prostředí dokonale vodivém).


Hannes Alfvén (vpravo) v roce 1973.
Zdroj: www.britannica.com. Under Creative Commons.

Během svého života napsal Alfvén velký počet vědeckých prací a monografií z oblasti fyziky plazmatu, astrofyziky, fyzikální kosmologie sluneční soustavy a kosmického záření, např. z roku 1939 Kosmické záření jako mezigalaktický jev, z roku 1942 Kosmologie slunečního systému, z roku 1951 Teorie magnetických bouří a polárních září, z roku 1952 O vzniku slunečního systému, z roku 1957 K teorii kometárních ohonů, z roku 1962 Anihilace hmoty s antihmotou a kosmologie. V roce 1970 získal Nobelovu cenu za fyziku za práce z magnetohydrodynamiky a aplikace ve fyzice plazmatu. Ve stejném roce se fyzici Arthur Kantrowitz a Aveo Rosa zabývali převodem této technologie do praxe. Hannes Alfvén zemřel v roce 1995 v Djursholmu.

Použité zdroje

[1] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.

[2] TESAŘÍK, B. Před sto lety se narodil představitel moderní fyziky plazmatu a astrofyziky Hannes Alfvén. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, listopad 2008, roč. 18, č. 3, s. 178–179. ISSN 1210–1761.

[3] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.