asi 500 až 427 př. n. l.
helénský filozof a fyzik

Anaxagoras pocházl z maloasijské osady Klazomén. Ačkoli byl synem bohatého klazomenského občana, zřekl se bohatství a poct v rodném městě a oddal se vědě. Byl hrdý na to, že za své rozhodnutí děkuje vědě, která ho osvobodila od pozemského shonu. Byl současníkem, učitelem a přítelem politika Perikla a básníka Euripida. Přenesl těžiště filozofie do vlastního Řecka – do Atén.


Anaxagoras.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Eduard Lebiedzki, 1888. Public domain.

Jako všichni starořečtí materialisté uznával hmotnou substanci. Z přesvědčení, že svět je věčný, vyvodil (stejně jako Empedokles), že elementy, jimiž je tvořen, jsou neměnné. Vznik a zánik je jen spojováním a rozdělováním nesčíslných množství věčných, kvalitativně rozrůzněných hmotných částic, která nazýval semena (homoiomereiai), tj. stejné dílky, z kterých se skládá celý vesmír. Znal princip spojitosti, vysvětloval: „V malém není nejmenšího, nýbrž je vždy ještě menší. … Avšak ve velkém je vždy ještě něco, co je větší.“

Cíl života spatřoval v pozorování a ve svobodě. Za výrok „Slunce je pouze rozžhaveným valounem" byl v Athénách odsouzen za bezbožnost. Mimo jiné také tvrdil, že nebeská tělesa jsou stejné povahy jako Země a že mohou být obývána lidmi jako my. Anaxagoras správně vysvětlil měsíční fáze a zatmění. Poté emigroval do Malé Asie a zbytek života tam trávil v kruhu svých žáků. Dožil se třiasedmdesáti let.

Použité zdroje

[1] COLERUS, E. Od Pythagory k Hilbertovi. Dějiny matematiky pro všechny. Přeložil J. Rey. 1. české vydání. Praha: Družstevní práce, 1941.

[2] HLADÍK, J. Společenské vědy v kostce pro SŠ. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. ISBN 80–7200–044–6.

[3] KRAUS, I. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Starověk a středověk. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80–01–03472–0.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.