řecký přírodní filozof a geograf
Anaximandros se narodil i zemřel v Milétu. Napsal první řeckou knížku, která neřeší náboženské a duchovní problémy. Nazval ji O přírodě.
Anaximandros.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Raphael Santi. Public domain.
Anaximandros byl žákem a následovníkem Thaleta. Vytvořil rozsáhlý kosmický obraz světa. Vesmír si představoval jako dutou kouli, v jejímž středu se volně vznáší Země ve tvaru desky. Podle toho si také představoval, že Země byla původně celá pokrytá vodou, ze které se později díky vysychání oddělila a vznikla souš jako vzájemně spojené ostrovy.
Domníval se, že náš svět je jen jedním z mnoha dalších světů, které vznikají a odehrávají se v neurčitu neboli v bezmeznu, které nazval apeiron. Z ní vše pochází a zase do ní spěje, v ní jsou obsaženy všechny čtyři živly – voda, země, vzduch a oheň. Podle jeho učení o vnitřně protikladné hmotě, která je neměnná a nekonečná, věci vznikají tím, že se vylučují protiklady věčným pohybem. Vydělováním protikladů vznikají různé formy hmoty. Toto schéma později převzal Aristoteles.
Anaximandros si představoval, že první živočichové vznikli ve vodě a byli pokryti ostnatou kůrou. Domníval se, že příčinou bouří, blesků a větrů je proudící vzduch, který uvádí do pohybu Slunce, které ho současně rozžhavuje. Mimo jiné Anaximandros určil vzdálenost obzoru na 9, Měsíce na 18 a Slunce na 27 zemských poloměrů.
Použité zdroje
[1] HLADÍK, J. Společenské vědy v kostce pro SŠ. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. ISBN 80–7200–044–6.
[2] CHLEBEČEK, A., a kol. Fyzika v perspektivě času. 1. vydání. Praha: Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy, 1987.
[3] KRAUS, I. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Starověk a středověk. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80–01–03472–0.
[4] MECHLOVÁ, E. – SMYČEK, P. Dějiny předklasické fyziky. Ostrava: 1. vydání. Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. ISBN 80–7042–964–X.
