13. srpna 1814 – 21. června 1874
švédský fyzik a astronom

Anders Jöns Angström se narodil v rodině venkovského pastora v Lögdö ve Švédsku. Na univerzitě v Uppsale studoval fyziku. Peníze od otce mu stačily sotva na knížky, ostatní peníze si vydělával doučováním. V roce 1839 získal doktorát, po skončení studií dál na univerzitě vyučoval fyziku a astronomii, od roku 1843 pracoval na zdejší astronomické observatoři a od roku 1858 tam působil jako profesor. Zabýval se především měřením vlnových délek čar ve spektrech atomů. V souhlase s Eulerovou teorií rezonance prohlásil, že záření, které je plyny pohlcováno, má stejné vlnové délky jako záření vyzařované. Tento základní princip spektrální analýzy později experimentálně dokázal Gustav Kirchhoff.


Anders Jöns Angström.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Angström pochopil, že spektrální čáry prozrazují přítomnost určitých prvků ve vesmírných tělesech. V roce 1861 se zabýval výzkumem slunečního spektra a o rok později objevil přítomnost vodíku na Slunci. V roce 1869 vydal Recherches sur le spectre solaire (Výzkumy slunečního spektra) a o dva roky později práci o spektrálních čarách jednoduchých plynů Sur les spectres des gaz simples. Obě knihy byly dalších dvacet let základním studijním materiálem v oblasti spektrální analýzy.

Další Angströmovy práce se týkaly zemského magnetismu, vedení tepla, změn tepelné vodivosti v závislosti na teplotě a jejího vztahu k elektrické vodivosti, optických jevů v krystalech a dráhy Halleyovy komety. V roce 1870 se stal členem londýnské Royal Society. Zemřel v Upsalle.

Použité zdroje

[1] BOREC, T. Dobrý den, pane Ampére. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. ISBN 14–031–81.

[2] Encyklopedická edice, listy, matematici. ISBN 80–860–44–05–X.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.