9. srpna 1776 – 9. července 1856
italský fyzik

Celým jménem se tento italský fyzik a chemik jmenoval Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadro, hrabě z Quarenga a Cerreta. Narodil se v bohaté právnické rodině, sám také vystudoval práva a krátce se právnické praxi věnoval. Více ho ale lákaly přírodní vědy, kterými se mohl díky finančnímu zajištění rodiny soukromě věnovat.


Amedeo Avogadro.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Maurice Quentin de La Tour, 1753. Public domain.

Z počátku se věnoval tehdy módní elektromagnetické indukce a elektrochemii, ale později se zaměřil na fyziku plynů a par. Nejprve se stal demonstrátorem fyziky na turínské univerzitě, později byl učitelem filozofie, matematiky a fyziky na lyceu ve Vercelli a v letech 1820 až 1850 profesorem matematické fyziky na nově (pro něho) utvořené katedře vyšší fyziky na univerzitě v Turíně.

V roce 1811, v době působení na lyceu ve Vercelli, uveřejnil ve francouzském časopise Journal de Physique, de Chemie et d´Histoire naturelle krátký článek Pojednání o určení relativní hmotnosti elementárních molekul a poměrů, podle nichž se navzájem slučují, kde formuloval svoji hypotézu: „stejné objemy plynů obsahují při stejné teplotě a tlaku stejný počet molekul". Základní myšlenka teorie vycházela z představy, že nejmenší částice plynu jsou molekuly a jsou složeny ze dvou nebo více atomů, přičemž u plynných prvků se předpokládaly dvouatomové molekuly. Jeho práce však zůstala nepovšimnuta, protože ji nedokázal experimentálně potvrdit. Až v roce 1860 ji na kongresu chemiků v Karlsruhe veřejně prezentoval jeho krajan Stanislao Cinnizzaro. O dva roky dříve našel náhodou v korespondenci mezi André Ampérem a Jönsem Berzeliem odkaz na Avogadra. V brožurce pak na kongresu všechny seznámil s Avogadrovým zákonem. Jedním z účastníků kongresu byl i Dmitri Mendělejev. Po půl století se konečně Avogadrova molekulová teorie spojila s Daltonovou atomovou teorií a získala si uznání. Historické zásluhy získal i sám Avogadro, byly po něm nazvány Avogadrův zákon a Avogadrova konstanta.


Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] TESAŘÍK, B. Uplynulo 200 let od formulace Avogadrova zákona. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, září 2011, roč. 21, č. 1, s. 58–59. ISSN 1210–1761.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související exponáty Techmanie

Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.