26. prosince 1791 – 18. prosince 1871
anglický matematik

Charles Babbage se narodil v rodině zámožného bankéře Benjamina Babbage, v rodině, která pocházela z anglického Devonshire. Charles se ale narodil v Londýně, kde jeho otec pracoval. V dětství byl často nemocný, a proto ho do 11 let vzdělávala matka a soukromí učitelé. Pak navštěvoval internátní školy. Již od mala vynikal v matematice. Kromě matematiky se zajímal o mechanické hračky, které sám vynalézal, zkonstruoval např. přístroj napodobující pohyb husích nohou ve vodě, aby mohl po vodě chodit. V 18 letech začal studovat na Trinity College v Cambridge, ale přednášenou látku už znal.


Charles Babbage.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V roce 1812 založil spolu s Johnem Herschelem a Georgem Peacockem spolek s názvem Analytická společnost, aby propracovali deferenciální symboliku používanou Wilhelmem Leibnizem a zavedli ji i do anglické matematiky. Do té doby se kontinentální a anglická matematika vyvíjela rozdílným směrem. V Anglii se používala Newtonova teorie fluxí, na kontinentu Leibnizova diferenciální symbolika. Čelili silné kritice až do doby, kdy se jim podařilo vydat překlad Lacroixovy knihy Elementary Treatise of the Diferencial and Integral Calculus. V roce 1812 přestoupil Charles Babbage z Trinity College na Peterhouse, kde promoval jako B.A. Babbage se již ve dvacetičtyřech letech stal členem Royal Society, brzy začal usilovat o její modernizaci, bohužel neuspěl a práci pro společnost zanechal. Babbage publikoval v oblasti matematické analýzy, vydal v roce 1813 O nekonečných součinech a dvoudílný Nástin funkcionálního počtu. Dne 2. června 1814 se Babbage oženil s dcerou velkostatkáře Georgianou Whitmore of Dudmaston in Shropshire, jejíž bratr byl poslancem a později byl zastáncem a propagátorem Babbagových počítacích strojů.

Společně se svými přáteli z Analytické společnosti – Herschelem a Peacockem – cestovali v letech 1821, 1822 a 1824 do Itálie a Švýcarska. Během cest kontaktovali Francoise Araga, Pierra Laplace, Jeana Biota a po návratu se snažili rozvinout jejich myšlenky.

V roce 1827 byl Babbage jmenován lucasiánským profesorem matematiky v Cambridge (na místo, které dříve zastával i Isaac Newton) a působil tu dalších 12 let. Ve stejném roce Babbageovi zemřela manželka a dvě děti, proto se zcela ponořil do práce, která mu alespoň na chvíli pomáhala zapomenout.

Už od roku 1812 se  Babbage zabýval myšlenkou konstrukce počítacího stroje. Inspirací mu byly problémy s logaritmickými tabulkami a jejich nepřesnostmi. Navrhl prototyp stroje s názvem Difference Engine (diferenční stroj). Jeho stroj byl založen na teorii diferencí funkce a první funkční prototyp byl dokončen v roce 1822. Dokázal vypočítat hodnoty polynomů druhého stupně. V roce 1823 Babbage obdržel od Astronomical Society zlatou medaili jako ocenění své práce. Pro konstrukci dalšího stroje byly rozhodující finance. Babbage si představoval, že stroj bude zabýrat celou místnost, že bude poháněn parním strojem, a že bude počítat polynomy do 6. stupně. Proto požádal svého zeťe, aby seznámil vládu i Royal Society s jeho projektem a požádal je o finanční příspěvek. Model vědce i ministra financí natolik zaujal, že se rozhodli Charlesi Babbageovi udělit dotaci na dokončení projektu. Zbytek peněz přidal sám. I když mu v realizaci pomáhal vynikající řemeslník, přece jenom nároky na přesnost stroje byly vysoké, takže se nikdy nepodařilo plně funkční prototyp sestrojit. Při konstrukci svých počítacích strojů narazil Babbage na řadu problémů s přesnou výrobou součástek. Pustil se do vynalézání nových součástek i celých nových strojů – revolverový soustruh, lisovací formy, řezné nástroje, pod tlakem litá ozubená kola. V roce 1833 předvedl prototyp počítající s přeností na pět desetinných míst. V roce 1842 byla pro překročení časového i finančního plánu pozastavena veškerá vládní dotace. V té době pohltila Babbage práce na dalším stroji, který nazval Analytical Engine (analytický stroj), který uměl čtyři početní operace. Koncepce analytického stroje předznamenala budoucí vývoj počítačů. Podle jeho plánu mělo stroj tvořit pět částí – zásoba, procesor, řízení, vstup a výstup. Samotný program měl být na děrných štítcích, které Babbage převzal z Jacquardova tkalcovského stavu.

V roce 1840 Babbage navštívil Turín a projednal své myšlenky s řadou matematiků, mezi nimi i s L. F. Menabrou. Ten shromáždil veškeré podklady k popisu analytického stroje a publikoval je v roce 1842. Ada Lovelace, která se s Babbagem seznámila už před více než deseti lety, se rozhodla tuto publikaci přeložit do angličtiny. Nakonec její poznámky k textu byly delší než samotný Menabrouův text. Ada ukázala Babbageovi překlad a ten byl z její práce nadšen. 

Po zkušenostech s diferenčním strojem se Babbage rozhodl neoslovovat vládu. Sháněl peníze sázkami na dostizích, psaním románů, prodejem výherních automatů apod. Ke konci kariéry vyplýtval většinu rodinného jmění, utratil vládní dotace a vyčerpal své tvůrčí síly. Stal se zahořklým starcem. Dokonce otec a syn Scheutzové v roce 1855 vystavovali na světové výstavě v Paříži počítací stroj zkonstruovaný podle Babbage a získali zlatou medajli. Babbageův diferenční stroj nebyl nikde vystaven, až v roce 1862 v Londýně, kde působil spíš jako muzejní exponát.


Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] BINTEROVÁ, H. Charles Babbage (1791 – 1871) a Ada Lovelace (1815 – 1852). Učitel matematiky, leden 2003, roč. 11, č. 2 (46), s. 85–96. ISSN 1210–9037.

[2] ŠEDIVÝ, J. Charles Babbage (1791 – 1871). Pokroky matematiky fyziky & astronomie, roč. 26/1981, č. 6, s. 340–341. CS–ISSN 0032–2423.

[2] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, čtvrtý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.