10. června 1901 – 1. ledna 1965
český astronom

Antonín Bečvář se narodil v Brandýse nad Labem a již od mládí se věnoval astronomii. Měl malou, amatérskou hvězdárnu, v době vysokoškolských studií tu sestrojil první dalekohled s vlastnoručně broušeným zrcadlem (o průměru 13 cm).

Antonín Bečvář byl původním vzděláním astronom a meteorolog. V roce 1935 obhájil disertační práci s názvem Soustavy mraků a krátkodobá prognóza povětrnosti v Čechách. I když se celý život zabýval astronomií, přece v roce 1953 na tuto práci navázal knihou Atlas horských mraků, pod kterou je podepsaný jako spoluautor prof. B. Šimák. Jeho jméno je tu jen proto, aby kniha samotná mohla vůbec vyjít. Antonín Bečvář se v padesátých letech dostal do pozice, kdy mu bylo odepřeno pracovat v oboru a publikovat. Kniha obsahuje 160 fotografií různých typů oblačnosti, včetně odborných názvů a výkladu. Fotografie pořídil v letech 1937 – 1943 ve Vysokých Tatrách. V té době začínal svou profesionální kariéru jako klimatolog Meteorologického ústavu Univerzity Karlovy na Štrbském Plese. Ani v této době nezapomněl na svou největší zálibu – astronomii. Nejprve postavil kopuli na střeše hotelu Kriváň, v letech 1941 – 1943 se pustil do velkolepého projektu vybudovat zcela novou a moderní hvězdárnu na Skalnatém plese. Stal se jejím prvním ředitelem, stanovil základní vědecký program – výzkum Slunce a meziplanetární hmoty. Svým statečným a rozhodným postojem zachránil 21. ledna 1945 hvězdárnu před zničením, když rozmluvil německým důstojníkům nemožnost a neúčelnost demontáře zařízení observatoře. Zorganizoval i nenadálé odstavení lanovky, čímž způsobil, že ničivý živel Němců se vybil na její dolní stanici a prvních dvou stožárech.


Současný pohled na observatoř na Skalnatém plese.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

22. prosince 1945 objevil nedaleko Polárky nový meteorický roj, později nazvaný Ursa–minoridy. Z roje nalezl opětovně objevenou kometu Méchain a v březnu 1947 objevil svou druhou kometu P/Bečvář.

Vrcholným Bečvářovým dílem jsou astronomické atlasy Atlas Coeli Skalnaté Pleso, které léta sloužily jako nepostradatelná pomůcka astronomů řady světových observatoří. Tento atlas obsahuje 16 map a zobrazuje celou oblohu s 35 000 objekty. Další atlasy – Atlas Eclipticalis, Atlas Borealis a Atlas Australis vznikly v domku Antonína Bečváře v Brandýse nad Labem, kam byl nucen odejít z politických důvodů do předčasného důchodu. Celý komplet obsahuje 325 000 objektů.

Použité zdroje

[1] JÁCHIM, F. Astronom Antonín Bečvář (1962 – 1965) – člověk, který kreslil hvězdy. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, leden 2000, roč. 9, č. 5, s. 312–313. ISSN 1210–1761.

[2] JÁCHIM, F. Třicet let od smrti Antonína Bečváře. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, prosinec 1994, roč. 4, č. 45, s. 180–181. ISSN 1210–1761.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.