německý matematik, fyzik a astronom
Friedrich Wilhelm Bessel se narodil v německém Minden. Jeho táta byl právník a Friedrich se narodil jako jedno z devíti dětí. Gymnázium v Mindenu nedostudoval, protože se chtěl stát obchodníkem. Nastoupil proto jako účetní v obchodní společnosti. Poznal zde krásu zámořských cest a důležitost astronomie pro námořní dopravu. Chtěl se stát lodním důstojníkem, naučil se anglicky a španělsky, studoval zeměpis a námořní navigaci.
Friedrich Wilhelm Bessel.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Christian Albrecht Jensen. Public domain.
Cesta k astronomii
V té době se astronomie stala jeho velkým koníčkem. Astronomie se ale neobejde bez matematiky, a proto se jí musel prokousávat sám. Během samostudia zkoumal jednu třídu funkcí, které po něm dnes nesou jméno.
Ve dvaceti letech Friedrich Bessel jen tak mimochodem vypočítal dráhu Halleyovy komety. Výsledky předložil astronomovi H. W. Olbersovi, který poznal nevšední Besselův talent. Jeho práci nechal otisknout v mezinárodním vědeckém časopisu a Bessela doporučil jako asistenta na soukromou hvězdárnu J. H. Schrötera v Lilienthalu poblíž Brém.
Velký astronom
Od roku 1806 Bessel prováděl řadu astronomických pozorování, opravoval výsledky o nepřesnosti měřících přístrojů. Jako první přijal chyby přístrojů jako nutné zlo a odvodil postupy, jak redukovat pozorovací chyby.
Oceněním jeho práce byly nabídky profesur na univerzity v Greifswaldu a v Lipsku, nabídka míst ředitele hvězdáren v Berlíně a v Königsbergu (nyní Kaliningrad). Využil poslední nabídky a od roku 1810 začal budovat nově založenou univerzitní observatoř. Observatoř dostala achromatický dalekohled zhotovený Josephem Fraunhoferem a Bessel začal určovat polohy hvězd. V Königsbergu pracoval až do své smrti.
Za svůj hlavní cíl považoval přesně určit hodnoty všech astronomických konstant, zejména souřadnic hvězd. Vytvořil program pro zhotovení hvězdných map do 9. velikosti, zkoumal dvojhvězdy a při této příležitosti také zjistil, že Sirius má masivního temného průvodce. Prozkoumal Jupiterovy a Saturnovy měsíce, zjistil délky os zemského tělesa a ve své autobiografii zachytil situaci exaktních věd své doby.
V roce 1838 změřil Bessell jako první na světě vzdálenost hvězdy 61 Cygni, když určil její trigonometrickou paralaxu, obnášející 0,3". Zjistil, že tato hvězda je od nás vzdálena něco přes 3 parseky (11 světelných let), což byl tehdy vrcholný výkon astronomické techniky. Bessel měřil polohu hvězdy v dalekohledu pomocí vláknového mikrometru očima, protože ještě neexistovala astronomická fotografie.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. Friedrich Wilhelm Bessel – objevitel paralaxy hvězd. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, březen 1996, roč. 5, č. 7, s. 387–388. ISSN 1210–1761.
[2] MALÍŠEK, V. Německý astronom F. W. Bessel a důkaz heliocentrické soustavy. Matematika a fyzika ve škole, říjen 1986, roč. 17, č. 2, s. 128––130.
[3] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, pátý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.
