22. června 1784 – 17. března 1846
německý matematik, fyzik a astronom

Friedrich Wilhelm Bessel se narodil v Minden v rodině právníka jako jedno z devíti dětí. Gymnázium v Mindenu opustil s úmyslem stát se obchodníkem. Bessel nikdy neprošel kurzem vyšší matematiky, později se samovzdělával a prozkoumal jednu třídu funkcí, které po něm dnes nesou jméno. Učil se i pracoval jako účetní v obchodní společnosti. Poznal zde krásu zámořských cest a důležitost astronomie pro námořní dopravu. Od té doby se astronomie stala jeho koníčkem a později zaměstnáním. Chtěl se stát lodním důstojníkem, naučil se anglicky a španělsky, studoval zeměpis a námořní navigaci.


Friedrich Wilhelm Bessel.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Christian Albrecht Jensen. Public domain.

Ve dvaceti letech Friedrich Bessel jen tak mimochodem vypočítal dráhu Halleyovy komety. Výsledky předložil astronomovi H. W. Olbersovi, který poznal nevšední Besselův talent. Jeho práci nechal otisknout v mezinárodním vědeckém časopisu a Bessela doporučil jako asistenta na soukromou hvězdárnu J. H. Schrötera v Lilienthalu poblíž Brém. Od roku 1806 vykonal Bessel mnohá astronomická pozorování a naučil se samostatně opravovat výsledky pozorování při různé nepřesnosti měřících přístrojů. Jako první přijal chyby přístrojů jako nutné zlo a odvodil postupy, jak redukovat pozorovací chyby.

Oceněním jeho práce byly nabídky profesur na univerzity v Greifswaldu a v Lipsku, nabídka míst ředitele hvězdáren v Berlíně a v Königsbergu (nyní Kaliningrad). Využil poslední nabídky a od roku 1810 začal budovat nově založenou univerzitní observatoř. Observatoř dostala achromatický dalekohled zhotovený Josephem Fraunhoferem a Bessel začal určovat polohy hvězd. V Königsbergu pracoval až do své smrti.

Za svůj hlavní cíl považoval přesně určit hodnoty všech astronomických konstant, zejména souřadnic hvězd. Vytvořil program pro zhotovení hvězdných map do 9. velikosti, zkoumal dvojhvězdy a při této příležitosti také zjistil, že Sirius má masivního temného průvodce. Prozkoumal družice Jupiterovy a Saturnovy, zjistil délky os zemského tělesa a ve své autobiografii zachytil situaci exaktních věd své doby.

V roce 1838 změřil Bessell jako první na světě vzdálenost hvězdy 61 Cygni, když určil její trigonometrickou paralaxu, obnášející 0,3". Zjistil, že tato hvězda je od nás vzdálena něco přes 3 parseky (11 světelných let), což byl tehdy vrcholný výkon astronomické techniky. Bessel měřil polohu hvězdy v dalekohledu pomocí vláknového mikrometru očima, neboť ještě neexistovala astronomická fotografie. O dva roky později Bessell definoval poslání svého oboru tak, že úkolem astronomie je nalézt zákony pohybu každého nebeského tělesa a z nich odvodit jeho polohu pro každý příští okamžik.

Použité zdroje

[1] JÁCHIM, F. Friedrich Wilhelm Bessel – objevitel paralaxy hvězd. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, březen 1996, roč. 5, č. 7, s. 387–388. ISSN 1210–1761.

[2] MALÍŠEK, V. Německý astronom F. W. Bessel a důkaz heliocentrické soustavy. Matematika a fyzika ve škole, říjen 1986, roč. 17, č. 2, s. 128––130.

[3] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, pátý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.