28. února 1552 –31. ledna 1632
švýcarský mechanik a matematik

Joost Bürgi se narodil v Lichtensteigu ve Švýcarsku. V rodném městě měl jen malou příležitost ke studiu, a tak získal jen základní vzdělání. Vyrůstal u svého dědečka, kováře a zámečníka. Díky svému talentu se vyučil hodinářem, odešel do Štrasburku a od té doby žil v Německu a v Čechách a do své vlasti se již nevrátil. Ve Štrasburku se podílel na stavbě astronomických hodin na věži místní katedrály, které navrhl matematik Konrad Dasypodius, od něhož se Bürgi naučil základům vyšší matematiky (bez znalosti latiny).


Joost Bürgi.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Ve Štrasburku se setkal s vévodou Vilémem IV., lankrabětem z Hessu, milovníkem astronomie. Ten rozpoznal Bürgiho talent a vybral si ho jako svého mechanika a hodináře. Bürgi se odstěhoval do Kasselu a oženil se zde. Spolu s Vilémem a dvorním astronomem se věnoval astronomickým pozorováním, dokonce sestavili katalog hvězd. Bürgi sestrojil astronomické hodiny opatřené sekundovým ciferníkem, v té době nejpřesnější, rozcházely se o necelou minutu za jeden den.

V létě roku 1592 odjel Bürgi do Prahy k císaři Rudolfu II., aby mu odevzdal stříbrný hvězdný glóbus (vlastnoručně vyrobené astronomické hodiny s pohyblivými planetami) a kružíko. Císař byl velmi spokojen s jeho prací a chtěl ho mít ve svých službách. Vilém však Bürgimu v odchodu na dvůr svého synovce Rudolfa II. bránil. Celých osm let trvalo, než nastoupil na místo dvorního hodináře císaře Rudolfa II. V Praze se seznámil, pracoval a časem i spřátelil s Johannesem Keplerem.

Bürgi se zabýval usnadněním matematických výpočtů velmi důležitých pro astronomii, hlavně při řešení úloh sférické trigonometrie. Šlo o zjednodušení výpočtů tabulek hodnot goniometrických funkcí, které byly osmi i vícemístné. Snažil se pomocí něho nahradit násobení a dělení sčítáním a odčítáním, a podobně umocňování a odmocňování násobením a dělením. S prací začal již v roce 1585. Jeho tabulky Canon Sinuum, používal Kepler při svých výpočtech právě pro určování hodnot goniometrických funkcí. Kolem roku 1611 byl Bürgi s prací hotov. S vydáním publikace velmi otálel a tak patrně přišel o své prvenství. Jeho tabulky Arithmetische und geometrische Progress Tabullen (Pokrokové aritmetické a geometrické tabulky) vyšly v Praze až v roce 1620. Mezitím ho předstihl John Napier a nový početní nástroj nazval logaritmy. Bürgiho tabulky používal především Kepler, jinak se příliš nerozšířily. O Bürgiho prvenství svědčí Keplerova poznámka v Rudolfínských tabulkách z roku 1627: “Bürgi, člověk váhavec a strážce svých tajemství opustil plod při porodu a nevychoval jej k veřejnému užitku... jeho tabulky vznikly mnoho let před Napierovým vydáním.“

Na konci života se Bürgi vrátil do Kasselu, kde ve věku nedožitýh osmdesáti let zemřel.

Použité zdroje

[1] JÁCHIM, F. Uplynulo přes 350 let od smrti Joosta Bürgiho. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, prosinec 1983, roč. 14, č. 4, s. 235–237. ISSN 1210–1761.

[2] SIKOROVÁ, R. Joost Bürgi a jeho antilogaritmy. Učitel matematiky, duben 2003, roč. 11, č. 3 (47), s. 136–151. ISSN 1210–9037.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související exponáty Techmanie

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.