19. října 1910 – 21. srpna 1995
indický fyzik

Subrahmanyan Chandrasekhar se narodil v Lahore (tehdejší část britské Indie, dnes Pákistán) v rodině vládního úředníka jako nejstarší syn z deseti dětí. Zpočátku se vzdělával doma u domácího učitele. V roce 1922 se rodina přestěhovala do Madrasu v jižní Indii, kde začal pravidelně chodit do hinduistické střední školy a pak do Presidency College. Velký vliv na něj měl jeho strýc, nositel Nobelovy ceny, Chandrasekhara Venkata Raman, který měl laboratoř v Kalkatě.

Subramanyan začal fyziku studovat na univerzitě v Madrásu v roce 1927. Během studia ho zaujaly práce o bílých trpaslících, tělesech považovaných v té době za konečný stupeň vývoje hvězd. V roce 1928 se udála pro „Chandru“ nejdůležitější událost jeho dosavadního života – do Madrasu přijel Arnold Sommerfeld, navštívil jeho školu a Chandra si s ním i popovídal o novinkách ve fyzice. Dostal k prostudování Sommerfeldův zatím neuveřejněný článek o elektronové teorii kovů. Chandra článek prostudoval a hledal nějaký problém, na který by mohl použít Fermi–Diracovu statistiku. Na základě toho vznikl jeho první článek s názvem Comptonův rozptyl a nová statistika, který mu uveřejnil časopis Proceedings of the Royal Society. To mu otevřelo cestu ke stipendiu a k šestiletému studiu na univerzitě v Cambridgi.

Domov opustil 22. července 1930, nejprve cestoval vlakem z Madreasu do Bombaje, od 31. července lodí Lloyd Triestino do Benátek a odtud od 19. srpna vlakem do Londýna. Jakmile se mu podařilo překonat mořskou nemoc, vzpomněl si na bílé trpaslíky. Napadlo ho, že by mohl spojit teorii o bílých trpaslících a speciální teorii relativity. Výsledky ho překvapily, a proto se rozhodl výpočty odložit až do Cambridge, kde začal spolupracovat s Ralphem Fowlerem. V Cambridgi se ocitl ve společnosti Paula Diraca, Arthura Eddingtona a dalších, chodil na jejich přednášky. Diracův kurz kvantové mechaniky navštěvoval dokonce třikrát. Po smrti matky v roce 1931 se rozhodl odjet na stáž do Ústavu teoretické fyziky v Göttingen k Maxi Bornovi. Setkal se tu s dalšími osobnostmi – Wernerem Heisenbergem, Edwardem Tellerem apod. Dopracoval svou teorii o mezní hmotnosti bílých trpaslíků. Došel k závěru, že bílí trpaslíci nejsou jedinou možnou závěrečnou fází vývoje hvězd. Stanovil hustotu

bílých trpaslíků a určil jejich maximální hmotnost, která se nazývá Chandrasekharova mez. Teorie byla několik desítek let ignorována, než byla přijata.

Mezitím Chandra odjel do Bohrova ústavu v Kodani. Snažil se tu přestoupit od astronomie k fyzice, ale nepodařilo se. V červnu 1933 obhájil doktorskou práci, zažádal si o členství v Trinity College a byl zvolen. Nadále rozpracovával svoji teorii o mezní hmotnosti bílých trpaslíků. Práce to nebyla jednoduchá. Proti jeho teorii se postavil i Eddington. Přesto jeho teorii nakonec přijal celý svět a Subrahmanyan Chandrasekhar byl za rok 1983 odměněn Nobelovou cenou za fyziku společně s Williamem Fowlerem. V té době už nebyl v Anglii. V roce 1937 se společně s manželkou Lalithou odstěnoval do USA. Přijal místo na Yerkeské observatoři patřící Chicagské univerzitě. Po válce spolupracoval s Enricem Fermim. Subrahmanyan Chandrasekhar zemřel na selhání srdce v Chicagu.


Zdroj: www.historyforsale.com. Public domain.

Použité zdroje

[1] BIČÁK, J. Chandrasekhar: 19–10–1910. Československý časopis pro fyziku, 2010, č. 6, svazek 60, s. 376–379. ISSN 0009–0700.

[2] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.

[3] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.