10. září 1892 – 15. března 1962
americký fyzik

Arthur Holly Compton se narodil v rodině profesora filozofie v americkém Woosteru. Jeho starší bratr Karl Taylor Compton se později stal také fyzikem a prezidentem Massachusetts Institute of Technologi (MIT) v Cambridgi. Arthur nejprve studoval na univerzitě ve Woosteru, pak pokračoval studiem fyziky na univerzitě v Princetonu, přednášel na univerzitě v Minnesotě a dva roky byl výzkumným pracovníkem společnosti Westinghouse Lamp Company v Pittsburgu. V roce 1920 se stal profesorem a vedoucím fyzikálního oddělení univerzity v St. Louis. Studoval rentgenové záření, od roku 1918 experimentálně a teoreticky zkoumal jeho rozptyl. V roce 1923 zjistil, že vlnová délka rentgenových paprsků se při průchodu grafitovým práškem rozptylem mění – tento jev byl na jeho počest pojmenován Comptonovým jevem. Za objev změny vlnové délky rentgenových paprsků – Comptononův efekt – byl v roce 1927 odměněn Nobelovou cenou za fyziku. Compton také objevil úplný odraz rentgenových paprsků a jejich ohyb na mřížce. Tento objev umožnil vypracovat přímou metodu měření vlnové délky rentgenových paprsků.


Arthur Holly Compton.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

St. Louis v roce 1923 opustil a odešel na univerzitu v Chicagu, kde působil jako profesor fyziky a ředitel laboratoře. Ve třicátých letech studoval kosmické záření. Nezávisle na Robertu Millikanovi objevil tzv. „šířkový efekt“ – závislost intenzity kosmického záření na zeměpisné šířce. Od roku 1941 byl Compton ve vedení přísně utajovaného projektu Metalurgická laboratoř na univerzitě v Chicagu, jehož úkolem bylo vypočítat umístění uranu uvnitř grafitu tak, aby se rozvinula řetězová reakce v reaktoru. Kromě těchto prací se účastnil konstrukce prvního jaderného reaktoru. Společně s Robertem Oppenheimerem, Enricem Fermim a Ernestem Lawrencem byl členem komise, která se účasnila rozhodování vlády USA o použití jaderných bomb a jejich svržení na japonská města Hirošimu a Nagasaki.


Schůzka z roku 1940 v Berkeley (zleva doprava) Ernest Lawrence, Arthur Compton, Vannevar Bush, James Conant, Karl Compton, and Alfred Loomis.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Po skončení války byl v letech 1945 až 1953 rektorem univerzity ve Washingtonu, pak zde působil jako profesor filozofie. Zemřel v Berkeley.


Zdroj: commons.wikimedia.org; Public domain.

Použité zdroje

[1] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.

[2] TESAŘÍK, B. A. H. Compton – muž v pozadí projektu Manhattan. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, 2013, roč. 22, č. 4, s. 316–317. ISSN 1210–1761.

[3] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.