10. května 1788 – 14. července 1827
francouzský fyzik

Augustin Jean Fresnel se narodil v Broglie v rodině architekta. Učení na nižším školním stupni mu šlo jen s obtížemi, i tak se dostal na techniku do Paříže. Tam se vše změnilo a Fresnel začal vynikat v matematice. Ve 20 letech dokončil studium silničního a mostního inženýrství a vstoupil do technické státní služby. Tam zůstal celý život až na krátké přerušení v době, kdy se přidal k četám bránícím vstupu Napoleona do Paříže. Fyzicky na to nestačil, a tak není divu, že polomrtvý padl do zajetí.


Augustin Fresnel.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Při dozírání na silniční stavby byl často sám, a tak si chvíle krátil čtením zpráv ze zasedání Académie des Sciences. Zde také poprvé četl o polarizovaném světle. Z počátku netušil oč jde. Byl odkázán jen na učebnice a vlastní pokusy. Přesto v roce 1815 předložil Académii des Sciences svoje první pojednání o ohybu světla. Prostředky na další experimenty získal z dalších funkcí: byl jmenován do komise pro majáky, dozorcem při dláždění hlavního města a zkušebním komisařem na vysoké škole technické. Na základě experimentů s ohybem světla na vlasu, malé dírce apod. zjistil, že tyto jevy odpovídají vlnivému pohybu světla a Huygensovu principu. Další pokusy nasměřoval podobně jako Thomas Young na Newtonovy kroužky, jejichž vznik vysvětlil jako interferenci světla a vše pomocí infinitezimální počtu potvrdil i matematicky. Na základě studia polarizovaného světla dospěl k názoru, že světlo musí být vlnění příčné.

V roce 1824 právě při zkouškách postihla Fresnela zákeřná nemoc – chrlení krve. Od té doby byl odsouzen k téměř naprosté nečinnosti, musel se vzdát všech postů s výjimkou práce v komisi pro majáky. Poslední nadějí byl odjezd v roce 1827 do venkovského Ville d´Avray. Právě v této době se rozhodla Royal Society udělit Fresnelovi Rumfordovu medajli, kterou mu osobně do Ville d´Avray dovezl Francois Arago. Fresnel byl už tak zesláblý, že si toto vyznamenání nemohl ani blíže prohlédnout. Neuplynul ani týden a Augustin–Jean Fresnel zemřel.

I když zemřel v pouhých 39 letech, podařilo se mu vyvrátit názor na povahu světla, vybudovat novou logicky skloubenou a matematicky fundovanou teorii, která vysvětlovala v té době známá fakta, a vše podepřel experimenty.

Použité zdroje

[1] ARAGO, F. Fresnel. Volný překlad Fr. Hromádko. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, 1877, roč. 6, s. 1–9, 59–68.

[2] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.

[3] MALÍŠEK, V. Augustin Jean Fresnel a jeho zásluhy o rozvoj optiky. Matematika a fyzika ve škole, květen 1977, roč. 7, č. 9, s. 705–706.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.