řecký filozof
Héron byl vynálezce a snažil se matematiku aplikovat do praxe třeba tak, že vyměřoval pole a vinice. Vynalezl větrný mlýn, ozubené soukolí a stroj pracující na principu taxametru. Je považovaný za vynálezce prapředka parní turbíny, který je dnes označován jako Heronova parní baňka – aeolipyla.
V díle Katoptrika (Optika) popisuje výsledky, kterých dosáhli jeho předchůdci. První vyslovil princip nejkratší optické dráhy při odrazu světla od rovinných a sférických zrcadel. Domníval se, že mezi částicemi plynů jsou mezery, vakuum, a proto jsou plyny tak dobře stlačitelné. Pomocí vakua vysvětloval i funkci násosek a spojených nádob.
Kromě toho je známa i Heronova fontána, která se skládá ze tří nádob. Horní otevřené a dvou vzduchově uzavřených. Nádoby jsou spojeny třemi trubice tak, jak znázorňuje obrázek.
Heronova fontána.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Zabýval se i řešením úloh o plnění nádob. Uveďme jednu z nich [3]:
Jsou dány čtyři fontány a velký vodojem.
Za den a noc ta první fontána jej naplní až po okraj;
Dva dny a noci dvě táž práce druhé potrvá;
Třetí než první třikrát slabší je;
Té poslední to trvá čtvero dní.
Nuž pověz mi, jak brzy bude pln,
Když otevrou se všechny najednou?
Použité zdroje
[1] MALÍŠEK, V. Co víte o dějinách fyziky. 1. vydání. Praha: Horizont, 1986. ISBN 40–021–86.
[2] MECHLOVÁ, E. – SMYČEK, P. Dějiny předklasické fyziky. Ostrava: 1. vydání. Ostravská univerzita v Ostravě, 2003. ISBN 80–7042–964–X.
[3] PERELMAN, J.I. Zajímavá fyzika. Praha: Naše vojsko, 1952.
