řecký matematik a astronom
Hipparchos položil základy trigonometrie v rovině i trigonometrie sférické. Objevil mimo jiné stereografickou projekci tím, že zobrazil nebeskou kouli z jejího pólu na rovinu jejího rovníku, přičemž úhly a kružnice zůstaly zachovány. Vymyslel přístroje pro měření výšky hvězd a učinil z astronomie vědu. Přiklonil se ke geocentrismu a objevil precesi jarního bodu, i když ji chybně určil. Z těchto pozorování odvodil přesnější hodnoty pro délku tzv. tropického roku na 354 dní 5 hodin 55 minut 12 sekund (spletl se o 6,5 minuty) a zároveň stanovil délku jednotlivých ročních období (léto 92½ dne, podzim 88¼ dne, zima 90¼ dne a jaro 94½ dne). Z toho ale jasně plynulo, že Slunce není přesně ve středu kruhové dráhy kolem Země, a že neobíhá kolem rovnoměrně. Nezbývalo tedy nic jiného než najít vhodný geometrický popis, který by pozorování odpovídal. Přišel s dvěmi variantami vysvětlení. V první zkombinoval deferent a epicykl, a v druhé umístil Zemi mimo střed kruhové dráhy. Myšlenku epicyklů použil i k popisu pohybu Měsíce a jeho teorii dál rozvinul Klaudios Ptolemaios. Při geocentrickém modelu se pohyb hvězd jeví daleko složitějším, proto se ani Hipparchovi nepodařilo popsat pohyb planet.
Hipparchos z Nikeje.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Hipparchos určil také sklon ekliptiky (s odchylkou řádově v minutách), sklon dráhy Měsíce a zjistil, že i vzdálenost Slunce, Měsíce a Země se mění. Pokusil se je určit, což se mu u Měsíce podařilo velmi dobře. Kromě toho sestavil katalog 850 hvězd uspořádaných do 40 souhvězdí. Bohužel se nedochoval. Víme pouze, že z něho vycházel Ptolemaios. Hipparchos tak právem patřil mezi nejlepší pozorovatele své doby. Z jeho díla se zachoval pouze spis Komentáře k Arátovým a Eudoxovým jevům, ostatní dílo známe pouze v citovaných zlomcích.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. Hipparchos z Nikaie – největší astronom starověku. Astropis, 2016, č. 2, s. 32–34. ISSN 1211–0485.
[2] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.
[3] WESTAWAY, F. W. Objevy bez konce. 3000 let zkoumání přírody a světa. Praha: Fr. Borový, 1937.
