Moritz Jacobi

21. září 1801 – 10. března 1874
ruský fyzik a vynálezce

První opravdu fungující elektromotor sestrojil Moritz Jacobi. Ale jeho práce byla daleko širší. Zajímal se třeba i o elektrolýzu.

Moritz Hermann (rusky Boris Semjonovič) Jacobi se narodil v Postupimi, ale od svých studentských let žil v Rusku. Nejprve se tu věnoval stavitelství v pruských královských službách, v roce 1835 byl jmenován v Královci univerzitním profesorem.

Moritz Jacobi.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Elektromotor

O rok dříve předložil návrh a realizoval stavbu prvního funkčního elektromotoru. Vytvořil elektromagnetem pole, které bylo v principu podobné poli permanentního magnetu, s tím rozdílem, že je bylo možné přepólovat. Tyčový magnet mezi póly se proto při každé změně proudu otočil o 180°. Když se směr proudu po každé půlotáčce přepnul, začal tyčový magnet rotovat.

Po čtyřech letech práce vyrobil elektromotor větších rozměrů a v roce 1838 jím poháněl 8 metrů dlouhý a 2,6 metrů široký člun s 12 lidmi na palubě plující po Něvě. Člun byl napájen velmi draho 120 galvanickými články, proto Jacobi musel svých pokusů zanechat.

Galvanoplastika

V roce 1837 vynalezl pokovování vodivých předmětů elektrolytickou cestou – tzv. galvanoplastiku. Za tento svůj vynález obdržel od cara Mikuláše I. odměnu 25 tisíc rublů. Za tuto práci byl v roce 1839 přijat jako adjunkt carské akademie v Petrohradě a o tři roky později se stal jejím řádným členem. Státním radou byl povýšen do šlechtického stavu. Moritz Hermann von Jacobi zemřel v Petrohradě.

Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] TESAŘÍK, B. Dvě stě let od narození vynálezce galvanoplastiky. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, květen 2001, roč. 10, č. 9, s. 573–574. ISSN 1210–1761.