český vynálezce
Karel Klíč se narodil v Hostinném. Brzy po narození mu zemřela maminka, a proto ho jako malé miminko vychovávala chůva. Ta se o něj příliš dobře nestarala, protože ho upustila a malému Karlovi se zlomila nožička. Nadosmrti pak už kulhal.
Karel Klíč.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Od sedmi let žil opět se svým otcem v Praze. Jeho otec se přátelil s Boženou Němcovou i Karlem Havlíčkem Borovským. Při jeho pohřbu šel mezi prvními za rakví. Malý Karel začal brzy malovat, rád kreslil karikatury a přivydělával si kopírováním slavnějších kolegů. Už v této době se mu v hlavě zrodila myšlenka – kdyby tak kopírovaly stroje a obrázky byly za pár krejcarů pro všechny.
Za karikaturu jednoho z c. k. ministrů byl vyhozen nejen z Akademie, na které studoval, ale i z Prahy. Odešel proto na zkušenou do světa, kreslil po hospodách portréty za večeři. Za čas se na tuto aféru zapomnělo a Klíč mohl dostudovat, stal se z něho chudý akademický malíř.
Klíčova karikatura Richarda Wagnera.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Na popud otce v Brně založili fotografický ateliér. Celých deset let úspěšně fotografoval Brňany a pod přezdívkou Šperhák kreslil dál karikatury. Nakonec jako karikaturista odešel nejprve do Uher, pak do Vídně, Německa, Anglie. Stále ho neopustila myšlenka na rychlou reprodukci obrázků.
V té době byl jediný způsob tisku obrázků – ruční vyrití do kovové desky. O silvestrovské noci v roce 1878 ve své dílně objevil rychlejší způsob. Na měděnou desku přitavil asfaltová zrna. Na desku přenesl fotografii a pomocí ručního lisu vytiskl dokonalé kopie obrázků. Svůj vynález ještě zdokonalil pro strojový tisk. Myšlenku prodal v Anglii. Jeho sláva netrvala dlouho. Po první světové válce ho ve světě přidali k Rakušanům a zabavili mu majetek. Z Prahy mu posílali jídlo, z Anglie uhlí. Zemřel skoro úplně slepý.
Použité zdroje
[1] JÍLEK, F. Zrození velkých vynálezů. Příběhy mužů, kteří změnili svět. Praha: Práce, 1988. ISBN 24–001–88.
