23. července 1775 – 24. února 1812
francouzský fyzik

Etienne Louis Malus se narodil v Paříži, byl přijat na École Royale du Génie v Mézieres, ale školu zrušili. Proto jako dobrovolník vstoupil k vojsku. Brzy odjel do Dünnkirchenu, kde jako každý jiný prostý voják navážel písek a hlínu na valy. Malus zjednodušil práci a na základě toho byl velitelem poslán zpět do Paříže na nově založenou École polytechnique, kde se stal přítelem Gasparda Monge. Po absolvování odešel v roce 1796 do Met do inženýrské školy. Stal se inženýr–kapitánem francouzské armády a zúčastnil se Napoleonova egyptského tažení i jeho tragických konců. Při ústupu do Syrie onemocněl tyfem a v Jaffě musel zůstat s vojáky, kteří byli nakaženi morem, který ho také postihl. Nakonec zůstal jako jediný z celého tábora smrti naživu. Byl převezen do Egypta a odtud po uzavření příměří do Francie. Od roku 1805 se zúčastnil bojů v Německu, provedl vynikající stavby v Antverpách a stal se zástupcem velitele štrasburské pevnosti. Jeho nemocemi a tuberkulozou oslabený organismus ho donutil od roku 1808 žít v Paříži, kde působil jako podplukovník a examinátor na École polytechnique. V Paříži zemřel ve věku pouhých 37 let.


Etienne Malus.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

První práci o světle napsal už v roce 1799 v egyptské chatrči. Byla určena pro učenou společnost egyptskou, kterou založil a navštěvoval Napoleon. V roce 1807 předložil Malus Academii des Sciences v Paříži práci o analytické optice. V roce 1808 vypsala francouzská Academie des Sciences cenu za objasnění podstaty dvojlomu světla. Malus se do řešení problému pustil v době svého působení ne École polytechnique. Záhada dvojlomu světla byla vysvětlena novou záhadou – Malus objevil polarizaci světla odrazem. Malus studoval světlo odražené od oken Luxemburského paláce a nechal je procházet krystalem dvojlomného vápence a shledal, že se jeho intenzita mění určitým způsobem. Po počátečních omylech, kdy připisoval změnu jako vliv atmosféry, došel nakonec ke správnému závěru, že totiž světlo je lineárně polarizováno. Ve zkušební komisi byl Jean Biot, Joseph Lagrange, René Haüy a Joseph Gay–Lussac.

Použité zdroje

[1] ARAGO, F. Z Aragových životopisů. Malus. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky, 1947, roč. 72, s. 105–111, 211–218.

[2] MALÍŠEK, V. K dvoustému výročí narození Etienna Louise Maluse. Matematika a fyzika ve škole, červen 1975, roč. 5, č. 10, s. 771–772.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.