8. srpna 1931
anglický teoretický fyzik

Roger Penrose se narodil v Colchesteru. Pochází z rodiny, která matematikou přímo žila. Jeho otec byl sice genetik, ale matematika byla jeho zálibou. Starší bratr studoval fyziku a matematiku, mladší se stal v Británii desetinásobným šachovým mistrem. Penrose sám toužil stát se mozkovým chirurgem a zajímala ho rovněž biologie. Počátkem 50. let se na University College v Londýně zapsal ke studiu matematiky a pokračoval na koleji Svatého Jana v Cambridge. V letech 1957 až 1960 působil jako vědecký pracovník na koleji Svatého Jana v Cambridge. V dalších letech hostoval na univerzitách v Princetonu, Cornellu, Texasu atd. V roce 1967 byl jmenován profesorem aplikované matematiky v Londýně na Birbeck College. Od roku 1973 působil v Oxfordu jako člen Wadhamské koleje.


Roger Penrose.
Zdroj: commons.wikimedia.cz. Public domain.

Penrose si nechal patentovat tzv. Penroseovu dlažbu. Je to překvapivá geometrická konstrukce, která umožňuje vydláždit nekonečnou rovinu pomocí několika málo druhů dlaždic různého tvaru, a to tak, že vzorek dláždění se nikde neopakuje! V 60. letech se Penrose soustředil na Einsteinovu teorii gravitace a její důsledky v astrofyzice a kosmologii. Zavedl do teorie relativity metody diferenciální geometrie a topologie a objevil podmínky, které vedou k singularitám v kterémkoli vesmíru. Dokázal, že při gravitačním kolapsu existuje bod, ze kterého není návratu. Tato teorie vedla k představě černé díry.


Penroseova dlažba.
Zdroj: commons.wikimedia.cz. Public domain.

V roce 1989 vyšla první Penroseova populárně naučná kniha věnovaná těmto fascinujícím otázkám – Císařova nová mysl. Později následovaly dvě další: Stíny mysli z roku 1994 a Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl z roku 1997, která vyšla i v češtině. Penrose zde rozvíjí svou teorii, podle které je lidské vědomí jev na rozhraní mezi kvantovou fyzikou a fyzikou makrosvěta. Penrosovým žákem je jeden z nejvýznamnějších astrofyziků současnosti Stephen Hawking, který se však od teorií svého učitele distancuje, neboť mu připadají příliš kacířské.

Použité zdroje

[1] ZALCMAN, L. Matematika a Wolfovy ceny za rok 1988. Pokroky matematiky fyziky & astronomie, roč. 36/1991, č. 3, s. 129–140. CS–ISSN 0032–2423.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související exponáty Techmanie

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.