6. ledna 1807 – 17. prosince 1891
slovenský fyzik a matematik

Jozef Maxmilián Petzval se narodil ve slovenské Spišské Belé v rodině učitele. Společně s mladším bratrem Otem získal vztah k matematice a technice od otce, který měl technický talent a sám sestrojil hodiny a mechanický psací stroj. Jozef studoval v Kežmaroku, Levoči, Podolinci a středoškolské vzdělání ukončil v Košicích. Odtud odešel v roce 1826 na budapešťskou univerzitu na Institutum geometricum a po jeho absolvování se za dva roky zapsal na filozofickou fakultu. Během studia si vydělával ve službách města Budapešti, působil jako inženýr. Od roku 1832 působil na univerzitě jako suplující profesor matematiky, mechaniky a praktické geometrie.


Jozef Petzval.
Zdroj: commons.wikimedia.cz. Public domain.

V roce 1837 získal místo na vídeňské univerzitě, kde působil čtyřicet let, přednášel matematiku, řešil algebraické a diferenciální rovnice. Najal si dům se zahradou na pozemcích zrušeného kláštera na Kahlenbergu poblíž Vídně. Rád fyzicky pracoval, provozoval lehkou atletiku, vynikal v šermu a miloval jízdu na koni. Na přednášky přijížděl na čistokrevném arabském koni a tím budil značnou pozornost. Technickou zručnost uplatnil v soukromé dílně, brousil čočky, konstruoval různé přístroje. Byl členem vídeňské akademie věd, čestným členem Jednoty českých matematiků. Petzval mluvil česky, protože čeština byla jeho úředním i rodným jazykem v rodné vesnici. Navíc jeho otec pocházel z Moravy.


Petzvalův dopis adresovaný Jednotě českých matematiků v Praze.
Zdroj: Archiv JČMF.

Jeho hlavním oborem ve fyzice byla optika. K práci v tomto oboru mu dal podnět O. Ettinghausen, který se v roce 1839 vrátil ze studijní cesty v Paříži, kde poznal vynález Niepceův a Daguerreův – daguerotipii. V roce 1840 vypracoval teorii anastigmatického objektivu a na základě složitých výpočtů zhotovil portrétový objektiv, který se skládal z tříčočkové optické soustavy, která měla korigovanou achromatickou vadu a kulový odklon. Tento objektiv překonal svojí světelností objektivy přístrojů, které se tehdy používaly při daguerotipii (metoda zhotovování fotoportrétů). Exponování se zkrátilo z 30 minut na 30 sekund. Petzvalův objektiv přispěl k rozšíření fotoportrétů. Od roku 1841 ho vyráběla firma Voigtländer. Po rozchodu s Voigtländerem uzavřel v roce 1844 Petzval smlouvu s optikem Wablem, v roce 1850 uzavřel novou smlouvu s optikem Dietzlerem. Na jeho podnět si v roce 1857 dal patentovat krajinářský objektiv. Dietzler byl velkou konkurencí pro Voigtländera, který dál vyráběl portrétní objektivy a prodával je ve velkém počtu téměř do celého světa. Brzy začal Voigtländer vyrábět i krajinářské objektivy s poznámkou, že jsou vyrobeny podle výpočtů profesora Petzvala. Tyto neúspěchy v praktické stránce jeho bádání zanechaly v Petzvalovi trvalý nepříznivý stín.

Jozef Petzval zdokonalil i dalekohled a vynalezl divadelní kukátko, s použitím zrcadlové lampy sestrojil projektor, zdokonalil i mikroskop. I přes tyto úspěchy žil Petzval skromně v ústraní a poměrně málo publikoval. Přesto měl nachystaný rukopis o své optické práci. Před vydáním se do jeho domu vloupali lupiči a protože nenašli žádné peníze, rozházeli a zničili veškeré Petzvalovy rukopisy. K novému zpracování svých výsledků se již Petzval nedostal. Petzval byl odpůrcem Dopplerova principu v akustice. S Christianem Dopplerem se dostal do ostrého sporu. Nemohl se smířit s tím, že změna frekvence je popsána tak jednoduchým zlomkem. Proti Dopplerovi vystoupil na půdě vídeňské akademie v květnu 1852 pod názvem O neudržitelnosti určitých populárních názorů na vlnovou teorii. Paradoxní je, že Doppler i Petzval mluvili o různých jevech. Doppler jasně říkal, že při vzdalování zdroje vnímáme tón nižší než vysílá. Hovořil tedy o pohybu zdroje. Petzval hovořil o pohybu prostředí. Do sporu se nakonec vložil Ernst Mach a dokázal, že pravdu mají oba.

V roce 1869 se Petzval oženil se svojí velmi mladou hospodyní Kateřinou Schleglovou, která však v roce 1872 zemřela. Po této události se Petzval se uzavřel před okolím. Do svého domu vzal manžele Maierovi, kteří se o něj až do jeho smrti starali. Jozef Petzval zemřel ve Vídni ve věku 85 let, vídeňská obec jej pochovala do čestného hrobu a Photographische Gesellschaft ve Vídni mu pořídila bustu do arkády na nádvoří univerzity.


Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Použité zdroje

[1] HAVELKA, B. Jozef Max Petzval a jeho význam v oblasti optiky. Matematika a fyzika ve škole, prosinec 1982, roč. 13, č. 4, s. 254–262.

[2] JÁCHIM, F. Jozef Maxmilián Petzval – vynikající optik, ale také odpůrce Dopplerův. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, duben 2007, roč. 16, č. 8, s. 505–507. ISSN 1210–1761.

[3] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, čtvrtý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.