23. července 1912 – 17. června 1954
anglický matematik

Alan Mathison Turing se narodil v Londýně a vyrůstal v intelektuálním prostředí. Jeho otec byl humanista a matka po vystudování dvou anglických kolejí pokračovala ve studiu na francouzské Sorboně. V jejím příbuzenstvu bylo několik významných fyziků, členů Royal Society. Od roku 1931 studoval Alan matematiku na univerzitě v Cambridgi a o čtyři roky později obhájil disertační práci. Rozhodl se zůstat na King´s College a zaměřil se na matematickou logiku a teorii rekurzivních funkcí. Rozpracoval zde teorii (matematickou formalizaci) obecných výpočetních předpisů – algoritmů, která vedla k důkazu principiální možnosti řešení libovolného algoritmizovatelného problému pomocí algoritmů. Důkaz, který Turing publikoval současně s americkým matematikem Emilem Leonem Postem v roce 1936, tvoří teorii abstraktního univerzálního počítače – tzv. Turingova stroje. Je tvořen potenciálně nekonečnou páskou, čtecí a zapisovací hlavou a řídící jednotkou, která může být v nekonečně mnoha vnitřních stavech. Mezi lety 1936 až 1938 působil v USA na univerzitě v Princetonu a po návratu pokračoval ve studiu matematické logiky opět na King´s College.


Alan Turing.
Zdroj: National Portrait Gallery, London. Autor: Elliott & Fry. Under Creative Commons.

Za druhé světové války velmi úspěšně pracoval na odkódování německých zpráv na dešifrovacím oddělení zpravodajské sekce britského ministerstva zahraničních věcí. V roce 1945 se pozornost znovu obrátila k Turingovým pracem z 30. let. Američané konstruovali počítače MARK I a ENIAC. Byl proto pozván do americké National Physical Laboratory, kde se tři roky zabýval problematikou programování a logikou číslicových strojů.

V roce 1948 odešel zpět do Anglie, tentokrát na univerzitu v Manchesteru, kde pokračoval ve výzkumu matematických problémů teorie výpočetní techniky, podílel se na dokončení prvního britského počítače, zasáhl také do dalších partií moderní matematiky a od roku 1950 se zabýval matematickými problémy biologie.

Alan Turing zemřel náhle 17. června 1951 na otravu kyanidy.

Použité zdroje

[1] TESAŘÍK, B. Anglický matematik a logik A. M. Turing. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, říjen 2004, roč. 14, č. 2, s. 127–128. ISSN 1210–1761.

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.