31. května 1912 - 16. února 1997
čínsko-americká fyzička

Chien-Shiung Wu se narodila 31. května 1912 v čínském Liuhe v provincii Jiangsu, podle některých zdrojů přímo v Šanghaji. Její otec Wu Zhongyi řídil v Liuhe základní školu a byl to právě on, kdo vytvořil pro malou Chien intelektuální prostředí plné knih, časopisů a novin. Na střední školu pro dívky odešla v 11 letech do Suzhou, univerzitu studovala na National Central University v Nankingu v letech 1930 až 1934. Podle předpisů musela rok před začátkem studia strávit vyučováním na základní škole. Nejprve začala studovat matematiku, dále i fyziku. Ve studiu fyziky pokračovala ještě v laboratořích Zhejiang University a jako výzkumný pracovník na Ústavu fyziky Akademie Sinica. Wu se rozhodla, že potřebuje pokračovat ve studiu fyziky na vyšší úrovni, proto poslala žádosti o studium na americké univerzity. Kladnou odpověď získala z Michigan State University. Společně s kamarádkou Dong Ruofen, chemičkou z Taicangu, se pustila na dlouhou cestu parníkem z Číny do Spojených států.


Chien-Shiung Wu.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

S lodí přistály v San Franciscu v roce 1936. Jejich záměry zcela změnila návštěva University of California v Berkeley, kde se Chien-Shiung Wu rozhodla zůstat. Setkala se tu s fyzikem Luke Chia-Liu Yuan, vnukem Yuan Shikai, prvního prezidenta Čínské lidové republiky a samozvaného císaře Číny. Jejími učiteli tu byli např. vynálezce cyklotronu Ernest Lawrence nebo otec atomové zbraně Robert Oppenheimer. Dělala rychlé pokroky. Doktorát dokončila v roce 1940. O dva roky později si vzala Luka Yuana a o pět let později se jim narodil syn Vincent, který později projevil stejné nadání pro fyziku jako jeho rodiče.

Po úspěšném obhájení disertační práce působila ještě dva roky v Berkeley, pak rok v Northamptonu na Smith College a v Princetonu. Během druhé světové války spolupracovala v letech 1944 až 1946 na projektu Manhattan, kde pomáhala rozvíjet proces oddělování kovového uranu na izotopy U235 a U238. Dále až do konce své kariéry v roce 1982 působila na newyorské Kolumbijské univerzitě, kde zkoumala vlastnosti radioaktivního rozpadu beta. Rozpad beta je jaderná reakce, při které se atomové jádro rozpadne na elektron a jiné atomové jádro. Zářením beta se označuje proud elektronů. V šedesátých letech napsala dokonce celou knihu věnovanou rozpadu betu s názvem Beta Decay. Wu také pracovala na vývoji zlepšení Geigerova počítače pro měření hladiny jaderného záření. Několik let před odchodem na odpočinek řídila výzkum příčin chronické vrozené anémie.

Na jaře 1956 mladý jaderný fyzik Tsung-Dao Lee společně se svým kolegou Chen-Ning Yangem potřebovali experimentálně dokázat, že zákon parity v přírodě obecně neplatí, což znamená, že některé děje po záměně pravé a levé strany probíhají odlišně. Svou platnost může zákon ztrácet při slabých interakcích, což může být pozorováno při beta rozpadu. Právě proto se T. D. Lee obrátil na Chien-Shiung Wu. Během letních a podzimních měsíců roku 1956 byl experiment podle jejího návrhu připraven. Před Vánoci mohla s pomocí specialistů v oboru nízkých teplot z National Bureau of Standards ve Washingtonu experiment zahájit. Už ráno 9. ledna 1957 si mohl její čtyřčlenný mužský tým připít na vítězství – na pád zákona parity.


Chien-Shiung Wu.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Nobelova cena se většinou uděluje za nápad, ne za realizaci. Proto si Nobelovu cenu převzali už v prosinci 1957 T. D. Lee a Ch. N. Yang. Chien-Shiung Wu naštěstí odměnila alespoň řada univerzit čestnýn doktorátem za její výzkum, dále mnoho vědeckých institucí členstvím a udělením všech možných významných ocenění, která se udělovala v 2. polovině 20. století. Byla první ženou ve funkci prezidenta American Physical Society. V roce 1972 byla jmenována Pupin Professor of Physics.

Chien-Shiung Wu byla ve své době nazývána Madame Curie of China. Dožila se 84 let, zemřela po záchvatu mrtvice 16. února 1997.

Použité zdroje

[1] KRAUS, I. Příběhy učených žen: životní osudy žen, které významně ovlivnily vývoj exaktních věd, především fyziky, matematiky a chemie. 1. vyd. Praha: Prometheus, 2005, 166 s. ISBN 80-719-6308-9.

[2] EUROPEAN COMMISSION, Directorate-General for Research a [forew. Janez POTOČNIK]. Women in science. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2009. ISBN 978-927-9114-861.

[3] http://www.wikipedia.org/

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.