Teorie
Pokud nad ohněm nemáme kontrolu, pak hovoříme o požáru. Ten vzniká v důsledku technické chyby, přírodního neštěstí nebo úmyslným zapálením. V případě velkého masivního požáru můžeme hovořit o ohnivé bouři. Ta dosahuje tak vysoké intenzity, že sama vytváří a udržuje vlastní systém pohybu spalin a vzduchu. Obvykle jde o přirozený přírodní a fyzikálně-chemický fenomén, který vzniká při největších přírodních požárech, jako jsou stepní nebo lesní požáry. Ohňová bouře může vzniknout také v důsledku mohutného bombardování či výbuchu jaderné zbraně.
Ohňová bouře, Yellowstone, 1988.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.
Příkladem velké požární bouře může být velký přírodní požár, který dne 8. října 1871 postihl severovýchodní část amerického státu Wisconsin a posléze severní část státu Michigan a způsobil značné hospodářské škody v řádu milionů amerických dolarů. V témže roce pak velký požár značně poničil i významné americké město Chicago, také v tomto případě se jednalo o velkou požární bouři.
Ohňovou bouři umožňuje tzv. komínový efekt při požárech o velké, souvislé ploše ohně, při kterém vzniká velké množství tepla i infračerveného záření a ohřátý vzduch letící nahoru způsobuje silné sání čerstvého vzduchu. Tím vzniká kladná zpětná vazba – masivní nasávání čerstvého kyslíku do místa hoření zesiluje intenzitu ohně a ten zase zesiluje přísun čerstvého vzduchu (a s ním i kyslíku). Výsledkem je silný vítr (masivní pohyb vzduchu), který obětem ztěžuje, nebo dokonce znemožňuje od ohně prchnout. Při této teplotě hoří například živičné povrchy vozovek nebo se taví sklo. Intenzivní spalování navíc produkuje velké množství spalného tepla (v epicentru se může teplota vyšplhat až na 2 000 °C). Jeho tvorba pak může dosáhnout takové intenzity, že dochází k samovznícení dalších hořlavých materiálů, které se nacházejí v okolí požáru. Požár se tak velmi rychle šíří do okolí a je velmi obtížné jej uhasit.
Ohnivé víry nemusí vzniknout jen u masivních ohňových bouří. Jeden z ohnivých vírů vznikl například po zásahu bleskem ve skladě továrny Jima Beama v americkém státě Kentucky. Ohnivé tornádo se ze skladu okamžitě přesouvalo dál až k blízkému jezeru, kde tancovalo na vodě a zapalovalo přilehlý les. Důvod jejich vzniku je podobný jako u těch prašných. Ty se zformují, když horký vzduch rychle vystoupá od země skrze kapsu studeného vzduchu. Ohnivý vír pak vznikne pouze v místech požárů.
