ZVOLTE CÍLOVOU SKUPINU pro přehlednější zobrazení.

    Expozice

    Garant: 
    Bc. Kristýna Nová
    Klíčová slova: 
    Anotace pro veřejnost: 
    Proč čistí mýdlový roztok lépe než voda? Jak je možné, že po vytáhnutí tyče z mýdlového roztoku se mezi hladinou a tyčí vytvoří slabý film? Odhalte podstatu povrchového napětí.
    Anotace pro 1. stupeň ZŠ: 
    Po vytáhnutí tyče z mýdlového roztoku se mezi hladinou a tyčí vytvoří slabý film. Žáci mohou prozkoumat vlastnosti tenkého filmu. Naučí se zde, co je to povrchové napětí a jakým způsobem ho lze snížit.
    Anotace pro 2. stupeň ZŠ: 
    Po vytáhnutí tyče z mýdlového roztoku se mezi hladinou a tyčí vytvoří slabý film. Žáci mohou prozkoumat vlastnosti tenkého filmu. Naučí se zde, co je to povrchové napětí a jakým způsobem ho lze snížit.

    RVP pro 2. stupeň ZŠ

    Věda a technika v pozadí

    Volný povrch kapaliny (řádově mm) má podobné vlastnosti jako tenká pružná blána. O pružnosti volného povrchu kapaliny svědčí i vytváření kapek na konci neúplně zavřeného vodovodního kohoutku. Kapka se jeví jako pružný balónek, ve kterém je voda.

    Teorie

    Na každou molekulu kapaliny působí přitažlivými silami sousední molekuly. Kolem každé molekuly si můžeme představit kouli s takovým poloměrem, že síly, kterými na tuto vybranou molekulu působí molekuly mimo tuto kouli, jsou zanedbatelné. Myšlenou kouli nazýváme sféra molekulového působení a zavedl ji v roce 1845 Pierre Laplace. Její poloměr se řádově rovná 1 nm.


    Molekulové působení částice v kapalině a při povrchu.
    Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Undeer Creative Commons.

    Je–li sféra molekulového působení uvnitř kapaliny, pak se přitažlivé síly, kterými molekuly v této sféře působí na uvažovanou molekulu ze všech stran, navzájem ruší. V jiné situaci je molekula na volném povrchu kapaliny, neboť její sféra zasahuje do plynného prostředí. Vzájemné přitažlivé působení této molekuly s molekulami plynu je slabší, než s molekulami kapaliny. Proto výslednice všech přitažlivých sil, které působí na zvolenou molekulu, má směr dovnitř kapaliny a je kolmá k volnému povrchu kapaliny. Stejný závěr platí i pro molekuly, které se nacházejí v povrchové vrstvě o tloušťce rovné poloměru sféry molekulového působení.

    Na posunutí molekuly z vnitřku kapaliny do její povrchové vrstvy je třeba vykonat práci. Proto mají molekuly povrchové vrstvy větší potenciální energii ve srovnání s molekulami uvnitř kapaliny. Rozdíl mezi potenciální energií, kterou mají molekuly v její povrchové vrstvě, a potenciální energií, kterou by měly tytéž molekuly uvnitř kapaliny vzhledem k sousedním molekulám, se nazývá povrchová energie kapaliny. Je jednou ze složek vnitřní energie kapaliny.

    Každá soustava přechází do takového stavu, v němž má minimální potenciální energii. Pro kapalinu to znamená, že v rovnovážném stavu nabývá hladina s daným objemem tvaru s nejmenším obsahem volného povrchu. Při daném objemu má ze všech těles nejmenší obsah povrchu koule.

    Zajímavost z praxe:
    Povrchové napětí má bohaté využití v praxi i v přírodě. Mytí, praní, holení jde velmi těžko ve studené vodě. Studená voda má vysoké povrchové napětí a špatně smáčí nečistoty. Ohřátím nebo přidáním látek, snižujících povrchové napětí – mýdla, saponátů apod. se povrchové napětí sníží, nečistoty se lépe smáčí a tím i odstraní. Stejně můžeme postupovat i při flotaci, která spočívá v oddělování hlušiny od těžené látky (železa, zlata apod.). Kapalina s vhodně upraveným povrchovým napětím (voda + saponát) způsobí, že hlušina bude smáčena a klesne ke dnu a nemáčená látka, na níž se vytvoří vzduchové bublinky, vyplave na hladinu. Existence povrchového napětí vysvětluje takové jevy, jako je pohyb drobného hmyzu po vodní hladině, „plavání“ drobných předmětů (žiletka, jehla, hliníková mince) na hladině vody. Povrchové napětí brání vypadnutí kontaktní čočky z oka. V oku se mezi kontaktní čočkou a rohovkou vytvoří vrstvička slz. Kdyby se chtěla čočka od oka vzdálit, musel by se zvětšit povrch rozhraní kapalina–vzduch, ale tomu brání povrchové napětí.
    V zemědělství se můžeme setkat s jevem povrchového napětí při přípravě chemických postřiků na rostliny. Vhodně upravený postřik je rozprašován na zemědělské rostliny. Aplikovaná kapalina však ulpí jenom na vybraném druhu rostlin.

    Odborné dotazy

    Rezervace a nákup vstupenek

    Recepce

    Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.