Autor textu
Autor textu: 
Stavba oka je u všech savců přibližně stejná, ale poloha očí na hlavě určuje, co a kolik toho zvíře uvidí. Šelmy mají oči umístěné vpředu na hlavě, což jim zajišťuje dobré prostorové vidění a přesný odhad vzdálenosti. Díky ostrému zraku dobře rozeznají svou kořist i na velkou vzdálenost. Naopak býložravci mají oči posazeny po stranách hlavy. To jim umožňuje široký rozhled na všechny strany (téměř 360°) a mohou tak bez otáčení hlavy zaznamenat nebezpečí.

Teorie

Obraz se vždy tvoří na sítnici, která obsahuje dva druhy na světlo citlivých buněk. Jsou to tyčinky a čípky. Čípky obsahují tři druhy barevných receptorů, které jsou citlivé zhruba v oblastech 400 nm – 500 nm, 500 nm – 600 nm a 600 nm – 700 nm. Tyto receptory obsahují iodopsin – fotoaktivní pigment reagující na různé vlnové délky. V šeru vidíme černobíle pomocí tyčinek, které jsou značně citlivější než čípky. Čípků je v oku 6,5 miliónů, tyčinek 125 miliónů. V sítnici jsou rozloženy nerovnoměrně. Nejvíce čípků je v oblasti tzv. žluté skvrny a to především v ústřední jamce. V těchto místech se nevyskytují žádné tyčinky. Čípků směrem k okraji sítnice ubývá, tyčinek přibývá. Čípky mohou být v plné činnosti při jasech větších než 10 cd m–2, tj. při fotopickém vidění (čípkovém). Při jasech menších než 10–3 cd m–2 zůstávají v činnosti jen tyčinky – vidění skotopické (tyčinkové). Při skotopickém vidění jsme barvoslepí. Přechodným stavem je vidění mesopické, při kterém se v závislosti na intenzitě osvětlení uplatní tyčinky i čípky; je však namáhavé.


Oko.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Při setmění (šeru) dojde k rozšíření zornice, aby se do oka dostalo co nejvíc světla. Citlivost oka na světlo se zvyšuje. Někteří živočichové (šelmy, zvířata s noční aktivitou, žralok, ale i kráva nebo kůň) mají za sítnicí vrstvu buněk (nebo vláken) schopných odrážet světlo. Světelné paprsky jsou touto vrstvou odraženy zpět na sítnici, kterou procházejí ještě jednou, což zvířatům umožní maximálně využít i malé množství světla. Odražené světlo je příčinou „svítících očí“ těchto zvířat. Zvířata aktivní v noci pravděpodobně barvy nerozlišují vůbec a vidí jen černobíle. Je tomu tak proto, že za noční vidění jsou v oku zodpovědné tyčinky, které barvy nerozlišují.

Zajímavost z biologie:
Pro noční vidění jsou perfektně vybaveny sovy. V jejich případě se duhovka zúží a panenka roztáhne, takže do oka proudí maximální množství světla. Oči jsou stejně velké jako ty lidské, ale umístěné v lebce o velikosti golfového míčku. Soví oko nemá tvar koule, ale spíš dozadu se rozšiřující sklenice. To proto, aby bylo co nejvíce místa pro sítnici. Sova má oči asi stokrát citlivější na světlo než člověk, protože její sítnice obsahuje mnohem více tyčinek než čípků. Nevýhodou tak velkých očí je, že jimi sova nemůže pohybovat, a aby viděla do stran, otáčí celou hlavou. 

Sova pálená.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Steven Ward. Under Creative Commons.

Většina ptáků a obojživelníků vidí všechny barvy spektra, zatímco barevné vidění většiny savců je omezené. Sítnice mnohých savců má jenom dva druhy čípků a zvířata, která jsou aktivní v noci, pravděpodobně barvy skoro nerozlišují. Například ježek vnímá především žluté světlo a ostatní barvy jsou pro něj téměř nerozeznatelné. Sítnice v oku netopýrů neobsahuje vůbec žádné čípky pro barevné vidění.

Autor textu
Autor textu: 

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.