Věda a technika v pozadí

Jeden ze Engelhardtových skládacích člunů Titanicu s trosečníky, foto z paluby Carpathie.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Teorie
Záchranné čluny jsou většinou pevné nebo nafukovací a jejich účelem je záchrana lidí na vodě. Záchranný člun se používá i na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Zde k tomuto účelu slouží kosmická loď Sojuz.
Záchranné čluny jsou většinou zakotvené v přístavech nebo v jeho blízkosti nebo jsou součástí výbavy velkých lodí. Součástí záchranných člunů na palubách lodí mohou být tlakové nádoby s oxidem uhličitým nebo mechanickým kompresorem. Uvolněním a nasazením tlakovém mechanismu se člun automaticky nafoukne.

Nafukovací záchranný raft.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: U.S. Air Force photo by Master Sgt. Val Gempis. Public domain.
Mezinárodní úmluva k ochraně lidského života na moři (SOLAS) a Mezinárodní kodex záchranných prostředků (LSA) určují přesný seznam vybavení, které musí být v záchranných člunech používaných v mezinárodní dopravě. Součástí člunu je např. světlice, signalizační zrcadla, jídlo, voda na tři dny, pádla, motor, vařič, satelitní záchranná bóje, radar, lapače dešťové vody apod. Další vybavení se liší podle oceánu, ve kterém je záchranný člun používaný. Např. pro Severní moře je součástí výbavy záchranných člunů i elektrický ohřívač motorového oleje.