Věda a technika v pozadí
Teorie
Tlak, který je vyvolaný vnější silou, vypočítáme tak, že tlakovou sílu F dělíme obsahem plochy S, na kterou působí tlaková síla kolmo
O tom, že tlak závisí na ploše, na kterou působí síla, vypovídá třeba píchnutí jehly, krájení ostrým nožem, jízda na lyžích, chůze ve sněžnicích nebo použití pásů u tanků jezdících v rozbahněné krajině. Zajímavý příklad si ověřujeme každou noc, když spíme v posteli. Proč se nám zdá jedna matrace tvrdá a druhá měkká? Odpověď je jednoduchá. Opět záleží na ploše. Je–li matrace tuhá, naše tělo se jí dotýká jen v oblasti hlavy, lopatek, zadku a kotníků, tedy velmi nepatrně. Tíha našeho těla způsobí na malé ploše velký tlak, který pociťujeme jako bolest. Naopak na měkčí matraci se vytvoří prohlubně a naše tělo se jí dotýká celou plochou těla a proto tlak působící na naše tělo je nepatrný.
Jednotkou tlaku je pascal (Pa). Jeden pascal je tlak, který vyvolává síla jednoho newtonu rovnoměrně rozložená na rovinné ploše s obsahem jednoho čtverečního metru a kolmá ke směru síly. Jednotku pascal můžeme zapsat pomocí základních jednotek jako
Každý živočich se vyskytuje v určitém prostředí a tomu odpovídá i vzhled a uspořádání jeho těla. Například vodní ptáci využívají plovací blány mezi prsty u nohou k usnadnění pohybu ve vodě a k chůzi v bahně (tady se jejich tíha rozloží na větší plochu a oni na bahno působí menším tlakem). Ze stejných důvodů mají velkou tlapu třeba medvědi, velbloudi a rosomáci.

Rosomák.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Jeffrey C. Lewis. Public domain.