švédský astrofyzik
Hannes Alfvén se narodil ve švédském Norrköpingu v rodině lékaře. Studoval na univerzitě v Uppsale, kde v roce 1934 obhájil doktorskou disertaci. Od roku 1937 pracoval v Nobelově institutu pro fyziku ve Stockholmu a později se stal profesorem Královské technické vysoké školy ve Stockholmu, kde vybudoval Ústav pro fyziku plazmatu.
Hannes Alfvén.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Hlavním tématem jeho práce bylo plazma ve vesmíru, tedy oblaka elektricky nabitých (ionizovaných) částic. Nejprve přišel v roce 1937 s myšlenkou, že v galaxii existují obrovská slabá magnetická pole, která vznikají z proudících ionizovaných plynů. Tato myšlenka byla uznána až v šedesátých letech minulého století.
Alfvén také přišel s nápadem, že by magnetické pole mohlo zamrznout v magnetickém poli plazmatu. V roce 1942 objevil při zkoumání podstaty slunečních skvrn hydromagnetické vlny, které jsou nazývány jeho jménem. Jeho teorie vln, které se šíří v dokonale vodivém prostředí téměř bez útlumu a odrazů, nebyla přijata zcela bez výhrad, protože byla v rozporu s Maxwellovou teorií (ta říká, že elektromagnetické vlny se v dobře vodivém prostředí šíří jen do malých vzdáleností a nešíří se v prostředí dokonale vodivém).
Během svého života napsal Alfvén velký počet vědeckých prací a monografií z oblasti fyziky plazmatu, astrofyziky, fyzikální kosmologie sluneční soustavy a kosmického záření, např. z roku 1939 Kosmické záření jako mezigalaktický jev, z roku 1942 Kosmologie slunečního systému, z roku 1951 Teorie magnetických bouří a polárních září, z roku 1952 O vzniku slunečního systému, z roku 1957 K teorii kometárních ohonů, z roku 1962 Anihilace hmoty s antihmotou a kosmologie.
V roce 1970 získal Nobelovu cenu za fyziku za práce z magnetohydrodynamiky a aplikace ve fyzice plazmatu. Ve stejném roce se fyzici Arthur Kantrowitz a Aveo Rosa zabývali převodem této technologie do praxe. Hannes Alfvén zemřel v roce 1995 v Djursholmu.
Použité zdroje
[1] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.
[2] TESAŘÍK, B. Před sto lety se narodil představitel moderní fyziky plazmatu a astrofyziky Hannes Alfvén. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, listopad 2008, roč. 18, č. 3, s. 178–179. ISSN 1210–1761.
[3] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.
