arabský matematik a astronom
Abú ibn Músá al-Chwárizmí.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Zachovaly se opisy Chwárizmího pěti děl, ostatní se ztratily. Ve spise známém z latinského překladu jako Algoritmi de numero Indorum (Kniha o Indickém počítání - Aritmetický traktát) zavedl indické číslice, desítkovou poziční soustavu a číselné algoritmy pro základní početní operace, včetně zlomků a výpočtu druhé mocniny. Text začíná slovy „Dixit algorizmi“ (Algorizmi řekl), kde Algorizmi představuje polatinštěného jméno autora. Podle tohoto označení se později pro přesně popsaný postup začalo používat označení algoritmus.
Druhý významný spis Al-Kitáb al-muchtasar fi hisáb al–džebr wa–l–muqábala (Krátká kniha o počtu algebry a al–muqábaly) obsahuje slovně formulovaná pravidla s geometrickým důkazem pro řešení šesti základních typů lineárních a kvadratických rovnic, trojčlenku apod.
Stránka z knihy o algebře.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Termíny al–džabr a wa–I–muqábala jsou názvy jednoduchých operací s rovnicemi (výraz al–džabr uvedený v názvu dal název celé algebře), v dnešní terminologii je to přičtení stejného výrazu k oběma stranám rovnice. Spis obsahuje i návody k měření jednoduchých geometrických útvarů, důkaz Pythagorovy věty, aproximaci čísla π apod. Al–Chwárizmí je autorem astronomického spisu Zidž (Tabulky), který pojednává o chronologii, kalendáři, pohybech Slunce, Měsíce a planet, rozměrech Slunce a Měsíce, výpočtech zatmění, trigonometrii a obsahuje první arabské trigonometrické tabulky s hodnotami funkcí sinus a kotangens.
Použité zdroje
[1] BENEDIKTOVÁ VĚTROVCOVÁ, M. Al-Chvárizmího aritmetický a algebraický traktát. Sborník 31. mezinárodní konference Historie matematiky, Velké Meziříčí 2010.
[2] COUFAL, J. Al – Chwárizmí. Matematika a fyzika ve škole, prosinec 1986, roč. 17, č. 4, s. 233–235.
[3] Encyklopedická edice, listy, matematici. ISBN 80–860–44–05–X.
