německý fyzik a astronom
Joseph Fraunhofer se narodil v Straubingu v rodině chudého brusiče skla. Od dětství musel otci v dílně pomáhat, takže ještě ve čtrnácti neuměl číst ani psát. Po smrti otce odešel ve 12 letech do učení k výrobci zrcadel a brusiči čoček. Po dvou letech od císaře Maximiliána I. získal 18 dukátů (na svou dobu značná suma), za které získal základní vzdělání a koupil si brusířský stroj. Císaře na něj upozornila šťastná náhoda – jako jediný přežil zřícení mistrova domu. Měl řadu praktických zkušeností a zručnost. V 19 letech se stal učněm v mechanicko–optické dílně, ale protože už téměř všechno znal, brzy byl přeřazen na místo vedoucího a spolumajitele firmy. Když se firma odstěhovala do Mnichova, odstěhoval se také. Čočky, dalekohledy a spektroskopy, které vyrobil, byly v té době jedny z nejkvalitnějších, byly instalovány téměř ve všech významných observatořích světa. Jeho přesný dalekohled pomohl např. Friedrichu Besselovi v proměřování paralax. Vynalezl achromatickou čočku, složenou z jednoduchých čoček o různých indexech lomu a o různé disperzi, která potlačuje chromatickou vadu. Dále vynalezl optickou mřížku, se kterou zkoumal ohyb světla. Fraunhofer mřížky ryl dělícím strojem na sklo, později i diamantem. Jeho nejjemnější mřížka měla 300 čárek na 1 mm. Od roku 1823 byl profesorem mnichovské univerzity, od roku 1824 konzervátorem fyzikálního kabinetu mnichovské univerzity. Za své zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu.
Joseph Fraunhofer.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Svými spektroskopy změřil sedm hlavních spektrálních čar ve slunečním spektru a označil je podle analogie s hudební stupnicí písmeny A, B, C,... , H a popsal dalších 576 čar. Zjistil, že poloha těchto čar je pro různé zdroje, např. hvězdy, specifická. Jeho práci na počátcích spektroskopie přerušila tuberkulóza a později i smrt.
Fraunhofer demonstruje spektroskop.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Použité zdroje
[1] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.
[2] MALÍŠEK, V. 150. výročí úmrtí Josepha Fraunhofera a význam jeho díla v dějinách optiky a spektroskopie. Matematika a fyzika ve škole, červen 1976, roč. 6, č. 10, s. 777–778.
[3] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, osmý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.
[4] Encyklopedická edice, listy, fyzici. ISBN 80–860–44–05–X.
