německý fyzik a astronom
Joseph Fraunhofer se narodil v Straubingu v rodině chudého brusiče skla. Od dětství musel otci v dílně pomáhat, takže ještě ve čtrnácti neuměl číst ani psát. Po smrti otce odešel ve 12 letech do učení k výrobci zrcadel a brusiči čoček. Po dvou letech od císaře Maximiliána I. získal 18 dukátů (na svou dobu značná suma), za které získal základní vzdělání a koupil si brusířský stroj. Císaře na něj upozornila šťastná náhoda – jako jediný přežil zřícení mistrova domu. Měl řadu praktických zkušeností a zručnost. V 19 letech se stal učněm v mechanicko–optické dílně, ale protože už téměř všechno znal, brzy byl přeřazen na místo vedoucího a spolumajitele firmy. Když se firma odstěhovala do Mnichova, odstěhoval se také. Čočky, dalekohledy a spektroskopy, které vyrobil, byly v té době jedny z nejkvalitnějších, byly instalovány téměř ve všech významných observatořích světa. Jeho přesný dalekohled pomohl např. Friedrichu Besselovi v proměřování paralax. Vynalezl achromatickou čočku, složenou z jednoduchých čoček o různých indexech lomu a o různé disperzi, která potlačuje chromatickou vadu. Dále vynalezl optickou mřížku, se kterou zkoumal ohyb světla. Fraunhofer mřížky ryl dělícím strojem na sklo, později i diamantem. Jeho nejjemnější mřížka měla 300 čárek na 1 mm. Od roku 1823 byl profesorem mnichovské univerzity, od roku 1824 konzervátorem fyzikálního kabinetu mnichovské univerzity. Za své zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu.
Svými spektroskopy změřil sedm hlavních spektrálních čar ve slunečním spektru a označil je podle analogie s hudební stupnicí písmeny A, B, C,... , H a popsal dalších 576 čar. Zjistil, že poloha těchto čar je pro různé zdroje, např. hvězdy, specifická. Jeho práci na počátcích spektroskopie přerušila tuberkulóza a později i smrt.
Použité zdroje
[1] LENARD, P. Velcí přírodozpytci. Přeložil F. X. Lánský. 2. české vydání. Praha: Vydavatelstvo Družstevní práce, 1943.
[2] MALÍŠEK, V. 150. výročí úmrtí Josepha Fraunhofera a význam jeho díla v dějinách optiky a spektroskopie. Matematika a fyzika ve škole, červen 1976, roč. 6, č. 10, s. 777–778.
[3] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, osmý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.
[4] Encyklopedická edice, listy, fyzici. ISBN 80–860–44–05–X.