16. března 1750 - 9. ledna 1848
německá astronomka

 

Jméno Caroline Herschel možná ani neznáte, spíš jste slyšeli o jejím slavném bratrovi Williamovi, který objevil planetu Uran. Byl to právě její bratr, který ji přivedl k pozorování oblohy a Caroline se pustila i do svých vlastních pozorování. A dařilo se jí. Jako první žena objevila řadu komet a mlhovin.

Herschelovi pocházeli z Heršpic, nedaleko Slavkova a původně se jmenovali Jelínkovi. Jako protestanti nebyli na katolické Moravě vítaní, proto odešli do Saska, kde se z Jelínků stali Hirschly a později Herschely. Isaak Herschel, Carolinin otec, se původně vyučil zahradníkem, ale pro milovanou hudbu dobré místo opustit.


Caroline Lucretia Herschel.
Zdroj: National Portrait Gallery, London. Autor: Joseph Brown. Under Creative Commons.

Nakonec se usadil v Hannoveru, kde se oženil a měl deset dětí, z nichž zůstalo naživu pouze šest. Od malička vedl všechny své děti k hudbě a astronomii. Jinak tomu ovšem chtěla jeho manželka Anna Ilse se dvěma dcerami. Chtěla, aby se Caroline stala švadlenkou a starala se o rodný dům. Matka jí bránila ve studiu, proto Caroline dokázala jen přehrát lehčí skladby na housle, počítat, psát a číst. V deseti letech prodělala tyfus, kvůli němuž moc nevyrostla (měřila prý jen 130 cm).

Velká zpěvačka

Pět let po smrti svého otce odešla Caroline od dřiny v hannoverské domácnosti. Přijala pozvání od svého staršího bratra Williama, který se usadil v lázeňském městečku Bath jako varhaník a dirigent. Caroline se po příjezdu do Anglie začala učit anglicky, studovala matematiku a u bratra zpěv. Po několika měsících začala s bratrem Williamem koncertovat a brzy se stala hvězdou. Dostávala nabídky ke koncertování i do jiných měst..


William Herschel v roce 1785.
Zdroj: National Portrait Gallery, London. Autor: Lemuel Francis Abbott. Under Creative Commons.

Dalekohledy

V době příjezdu Caroline studoval William astronomické spisy, a proto si půjčil 2,5 stop dlouhý zrcadlový dalekohled. Ten mu k jeho pozorování nestačil, ale cena většího dalekohledu pro něj byla nepřijatelná. Podařilo se mu získat zásobu forem, nástrojů, brusidel a nedoleštěných zrcadel a do výroby dalekohledu se pustil sám.

I Carolina se brzy začala zajímat o výrobu zrcadlových dalekohledů. Proto souhlasila, aby se jejich byt postupně proměnil v mechanickou dílnu. Pomáhala bratrovi leštit zrcadla, studovala astronomii i potřebnou matematiku. Všechny dalekohledy byly precizně vyrobené a velmi kvalitní.

Největší dalekohled, který spolu sestrojili, dokončili v roce 1789. Měl zrcadlo o průměru 122 cm a ohniskovou vzdáleností 12 m. Pomocí dalekohledů začal William intenzivně prohledávat oblohu. Caroline mu dělala asistentku. Celých deset let trávili oba sourozenci dny hudbou a noci pozorováním hvězd. Williamovi se podařilo s její pomocí v roce 1781 objevit novou planetu – Uran.


William a Caroline Herschel.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Za tento objev mu král Jiří III. v roce 1781 nabídl roční plat a místo královského astronoma. Caroline se společně s bratrem odstěhovala do Datchet a později do Slough nedaleko Windsoru, kde se okamžitě pustili do rekonstrukce domu a přípravy dílen.

Hledačka komet

Caroline i přes slibnou operní pěveckou kariéru stále zůstávala s bratrem. Vedla mu domácnost, pomáhala při pozorování i výrobě dalekohledů. William jí věnoval malý dalekohled, kterým prováděla vlastní pozorování. V roce 1783 objevila tři dosud neobjevené mlhoviny a v roce 1786 objevila svou první kometu – byla první ženou, která kometu objevila.

Během dalších 11 let jich objevila ještě dalších sedm, včetně jedné, která dnes nese její jméno – 35P/Herschel–Rigollet. Král jmenoval Caroline asistentkou jejího bratra i s ročním platem. Byla první ženou, která pobírala od státu mzdu.

Ocenění

Tato úspěšná žena získala řadu ocenění. V roce 1828 Gold Medal of Royal Astronomical Society, v roce 1835 se stala první členkou Royal Society a v roce 1846 získala Prussian Gold Medal for Science od Pruské akademie.

William se v roce 1788 oženil, a proto se Caroline odstěhovala z jejich společného bytu. Zbývalo jí víc času na pozorování a uspořádání dat. V roce 1796 začala s revizí katalogu hvězd Historia Coelestis Britannica od Johna Flamsteeda. O dva roky později nový katalog vydala na náklady Royal Society. V roce 1828 sestavila společně se svým synovcem Johnem katalog s názvem Index to Flamsteed´s observations of the fixed stars, který obsahoval do té doby objevených 2500 mlhovin, hvězdokup a přes 1000 dvojhvězd.

Od roku 1818 byl William stále více nemocný. Pozorování přenechal svému synovi Johnovi a sestře Caroline. Caroline se v roce 1822 po bratrově smrti odstěhovala do rodného Německa za nejmladším bratrem Johannem Dietrichem. Loučení s Anglií bylo dojemné. Dokonce královská rodina se s ní přijela rozloučit.

V Hannoveru

V Hannoveru žila ještě dalších 26 let. Ani zde nezahálela. Od dubna 1825 prováděla společně se synovcem Johnem kontrolu údajů v katalozích hvězd vytvořených ještě Williamem Herschelem. Tyto údaje uspořádala do „zón“. Vznikl tak Zone Catalogue, který byl vytvořen hlavně pro Johna. Proto nebyl také nikdy publikován. John Herschel otcovy údaje a svá pozorování získaná při pětiletém pobytu v jižní Africe zpracoval do katalogu publikovaného v roce 1864.


Caroline Herschel v 97 letech.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

Caroline Herschel zemřela v 98 letech 9. ledna 1848 v rodném Hannoveru, několik měsíců poté, co jí John poslal svazek svých Pozorování z mysu, ve kterých dokončil dílo svého otce i Caroline. Na příkaz korunní princezny byla její rakev ozdobená palmovými ratolestmi. Do rakev dali na Carolinino přání kadeř Williamových vlasů a otcův zápisník.

 

Použité zdroje

[1] HOSKIN, M. Karolína Herschelová. Žena, která objevila kometu. 1. vydání. Praha: Academia, 2006. ISBN 80–200–1468–3.

[2] KRAUS, I. Příběhy učených žen: životní osudy žen, které významně ovlivnily vývoj exaktních věd, především fyziky, matematiky a chemie. 1. vyd. Praha: Prometheus, 2005, 166 s. ISBN 80-719-6308-9.

[3] ŠAFAŘÍKOVÁ, P. William Herschel a jeho sestra Karolina. 2. vydání. Knihovna přátel oblohy, svazek 1, 1925.

[4] ŠMÍDOVÁ, A. Něžmá astronomie. Povětroň, 2005, roč. 13, č. 3, s. 12–14.

[5] EUROPEAN COMMISSION, Directorate-General for Research a [forew. Janez POTOČNIK]. Women in science. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2009. ISBN 978-927-9114-861.

[6] http://www.wikipedia.org/

Autor textu

Autor textu: 
Mgr. Magda Králová

Související vědci

Související kapitoly v encyklopedii: 
Zadejte příjmení

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.