francouzský matematik
Camille Jordan.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Jordan ve své práci navázal na Évarista Galoise a jeho poznámky, které vznikly kolem roku 1830, ale vydány byly až v roce 1845. Jordan shrnul dosud známé příspěvky z teorie konečných grup od ostatních autorů, ale výklad založil na vlastních obecných principech. Vše vydal ve spisu Pojednání o substitucích a algebraických rovnicích.
Konečné grupy pohybů uplatnil při studiu mnohostěnů a v problematice krystalografie. K důležitým topologickým poznatkům došel už v článcích věnovaných diferenciální geometrii v roce 1866. Později publikoval práce rozvíjející geometrii v n–rozměrných prostorech, přitom používal terminologii, která se téměř bez výjimky ujala a používá dodnes.
Jeho jméno je spojeno třeba s Jordan–Hölderovou větou, Jordanovými maticemi, Jordanovou mírou množiny bodů, Jordanovou větou nebo Jordanovou normální formou matice.
Použité zdroje
[1] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, čtvrtý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.
