český matematik
Jakub Kresa se narodil ve Smržicích u Prostějova. Pocházel z chudé rodiny, i tak šel studovat na gymnázium v Brně. Na živobytí si vydělával doučováním. V devatenácti letech požádal o přijetí do jezuitského řádu a 30. září 1667 mu bylo vyhověno.
Studium
Po dvouletém noviciátu ho na krátkou dobu poslali na gymnázium v Litoměřicích, pak v letech 1670 – 1673 odešel na pražskou univerzitu studovat teologii a filozofii, jejíž součástí byla i matematika. Pak opět působil dva roky do Litoměřicích.
Z Litoměřic byl přeložen zpět do Prahy, kde jeden rok studoval matematiku. Pak přestoupil na teologickou fakultu a studoval tu v letech 1676 až 1680. V roce 1680 byl vysvěcen na kněze. Ovládal jedenáct jazyků (čeština, latina, němčina, italština, francouzština, španělština, portugalština, katalonština, angličtina, řečtina a hebrejština).
Na univerzitě
Po studiu přednášel od 7. listopadu 1681 na olomoucké univerzitě hebrejštinu a o rok později matematiku. Po čtyřech letech odešel přednášet na pražskou univerzitu matematiku. Součástí přednášek byla elementární matematika, základní geometrické konstrukce pomocí kružítka a pravítka, ale i postup při výpočtu zatmění Slunce a Měsíce, používal pojmy lunární, solární a tropický rok.
V letech 1686 až 1701 působil na madridské univerzitě. Jako první přeložil do španělštiny Eukleidovy Základy a doplnil je vlastními poznámkami. Španělé ho nazývali Eukleides Západu. Po smrti Karla II. Habsburského začaly boje o španělský trůn, proto se Kresa po patnácti letech, v roce 1701 vrátil ze Španělska a v Praze přednášel na univerzitě teologii, matematiku vyučoval jen soukromě.
U dvora
Po dvou letech byl povolán jako zpovědník dvoru arcivévody Karla a s ním v roce 1704 cestoval střední Evropou, Holandskem, Anglií a Portugalskem. Při vjezdu arcivévdy do Madridu ho doprovázel jako krále španělského. Působil i necelý rok jako jeho osobní zpovědník.
V roce 1713 byl arcivévoda Karel povolán na rakouský trůn. Cestoval s ním i Jakub Kresa. Po desetileté službě u dvora odešel na odpočinek do Brna, kde po krátké době zemřel. Král o jeho smrti řekl: „Ze srdce je nám líto ztráty takové síly.“ Jeho mumifikované tělo se v hrobce dochovalo dodnes.
Práce z matematiky
Nejvýznamnější Kresova kniha Analysis speciosa trigonometriae sphaericae primo mobili, triangulis rectilineis byla vydána až jeho žáky v roce 1720. V první části knihy jsou výklady o algebře, především operace s mnohočleny včetně binomické věty a užití Pascalova trojúhelníku.
Jsou tu vysvětleny algoritmy pro výpočet druhé až páté odmocniny přirozeného čísla. Jsou tu i úlohy na aritmetickou a geometrickou posloupnost. Do dějin matematiky se zapsala druhá část knihy. Jako jeden z prvních matematiků začal vztahy mezi goniometrickými funkcemi vyjadřovat pomocí algebraických výrazů.
Použité zdroje
[1] JEMELKA, A. O životě a činnosti mathematika P. Jak. Kresy S. J. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 1913, roč. 42, s. 501-509.
[2] MIKULČÁK, J. Moravan Jakub Kresa – Eukleides Západu. Matematika a fyzika ve škole, listopad 1985, roč. 16, č. 3, s. 166–170.
[3] Dějiny matematiky a fyziky v obrazech, čtvrtý soubor. Redigoval Jaroslav Folta. 1. vydání. Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, 1989. ISBN 80–7015–012–2.