francouzský matematik
Henri Léon Lebesgue se narodil v Beauvais v rodině typografického dělníka. Otec mu brzy zemřel, proto mohl talentovaný Henri studovat jen s podporou svých učitelů a stipendiím. Po absolvování gymnázia pokračoval ve studiu v Paříži na Ecole normale supérieure, kde byl jeho spolužákem Paul Langevin. Ten mu pomáhal s chemií, které Lebesgue nevěnoval při studiu tolik pozornosti. V roce 1897 školu dokončil a získal kvalifikaci středoškolského učitele. Další dva roky zůstal pracovat jako pomocná síla v knihovně na stejné škole. Potřeboval volný přístup k další literatuře, chtěl prostudovat oblasti matematiky, které ho zajímaly. Pak začal učit na gymnáziu v Nancy. V roce 1902 obhájil disertační práci Intégrale, longueur, aire věnovanou integrálům, délkám a plochám. Je považována za jednu z nejlepších matematických dizertačních prací všech dob. Poté přednášel v Paříži na Collége de France a v Rennes na lékařské fakultě, v roce 1906 se stal profesorem na univerzitě v Poitiers a roku 1910 přešel na pařížskou Sorbonnu. Během 1. světové války předsedal matematické komisi úřadu pro vynálezy, vzdělání a vědecký experiment. V roce 1919 byl jmenován profesorem na Sorbonně a roku 1921 na Collége de France, kde působil až do konce svého života. Lebesgue byl dobrým učitelem – hájil zásadu, že učitel musí myslet před svými žáky, že musí stále zdokonalovat svou matematickou kulturu. Velmi těžce nesl německou okupaci Francie, během ní po dlouhé nemoci v Paříži zemřel.
Henri Lebesgue.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Lebesgue se zabýval reálnými funkcemi a integrály. Už od školních let řešil problémy, které byly dosavadními metodami integrace neřešitelné, použil svou teorii míry a teorii integrálů – tzv. Lebesgův integrál z roku 1902. Lebesgue se dále zabýval trigonometrickými řadami, derivováním množinových funkcí, konvergencí, variačním počtem, geometrií a topologií.
Použité zdroje
[1] NETUKA, I. Henri Lebesgue (K stému výročí narození). Pokroky matematiky fyziky & astronomie, roč. 20/1975, č. 6, s. 301–307. CS–ISSN 0032–2423.
[2] Encyklopedická edice, listy, matematici. ISBN 80–860–44–05–X.
