anglická programátorka
Augusta Ada Byron se narodila 10. prosince 1815 v Londýně. Její matka Anne Isabelle Milbank prožila krátký románek s romantickým a bouřlivým básníkem Georgem Byronem. Ten byl známý svými extravagantními výstřelky, milostnými skandály, dluhy a podvody. Románek s Anne Isabelle Milbank dokonce zkončil svatbou (v lednu 1815). Byla to nešťastná volba, jak se ukázalo už pár měsíců po svatbě. Poslední kapka v jejich manželství bylo narození Ady, protože lord Byron si přál výhradně syna.
Ada Lovelace na portrétu Margaret Sarah Carpenter z roku 1836.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Margaret Sarah Carpenter. Public domain.
Anne Isabelle Milbanke pouhý měsíc po narození Ady odešla od lorda Byrona ke svým rodičům. V té době měli otcové výhradní právo na děti. Lord Byron se však Ady vzdal a v dubnu podepsal rozvodové papíry. Svou dceru již nikdy neviděl. Zemřel v 36 letech v Řecku.
Anne Isabelle Milbank měla velký strach, aby se její dcera nevěnovala poezii jako její otec. Proto ji od malička vedla k matematice a hudbě. V té době ženy na univerzitě studovat nemohly, proto byla vzdělávána svou matkou a soukromými učiteli.
Ada Byron na miniatuře ve věku čtyři roky.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
V 17 letech se Ada se svou matkou přestěhovala zpět do Londýna, kde byla uvedena do vyšší londýnské společnosti a seznámila se s matematičkou Marry Somerville. Ta přeložila práce francouzského matematika Pierra Laplaceho do angličtiny a její kniha se pak používala na univerzitě v Cambridge jako učebnice. Marry seznámila Adu s Williamem Kingem, jejím budoucím manželem. 8. července 1835 se za něj Ada provdala. William byl velmi tolerantním a chápavým manželem a na úspěchy své ženy byl velmi pyšný. V roce 1838 její muž zdědil šlechtický titul a z Ady Byron se stala hraběnka z Lovelace. Ada s Williamem (hrabětem z Lovelace) měli dva syny a jednu dceru. Jejich dcera lady Anne Bluntová byla spoluzakladatelkou chovu arabských koní v Evropě.
V 18 letech navšívila Ada Byron večírek, na kterém ji Mary Somerville seznámila s anglickým matematikem Charlesem Babbagem. Vyprávěl jí o mechanickém počítacím stroji, který sám sestrojil a nazval Difference engine (diferenční stroj). Adu jeho vyprávění fascinovalo. Charles Babbage, děkan matematické katedry v Cambridge, se pak stal jejím dlouholetým přítelem. V kontaktu spolu byli prostřednictvím korespondence, v níž si psali o matematice a logice.
Charles Babbage okolo roku 1834 pracoval na novém druhu počítacího stroje, tzv. Analytical Engine (analytickém stroji), který byl sestaven z ozubených kol a hřídele, kterou se otáčelo klikou. V Anglii se mu však nepodařilo sehnat pro tento nápad dostatek sponzorů.
V roce 1842 vydal italský matematik Louis Menebrea francouzsky psané dílo o Babbageově analytickém stroji. Ada se sama nabídla, že dílo přeloží. K překladu pak připojila své vlastní poznámky a text vydala pouze pod iniciálami AAL, protože se bála, že práci nebude věnovaná náležitá pozornost. Adiny poznámky však byly nakonec třikrát delší než původní text. Navrhla v nich, aby tento stroj prováděl výpočty za pomoci děrovaných štítků, které obsahovaly instrukce, paměťové jednotky a další komponenty. Napsala potřebné algoritmy a vytvořila tak první programovací jazyk. Ada stojí také za vynálezem větvení programu a využití podprogramů. Z jejích poznámek je zřejmé, že rozuměla podstatě počítačové techniky a možnosti využití počítačů mnohem lépe než sám Charles Babbage. Adu, která mimo jiné předpověděla, že počítače bude možné používat pro skládání hudby, vědeckou a grafickou práci, lze považovat za první ženu–programátorku.
Ada po svém otci lordu Byronovi zdědila mimo jiné přecitlivělou a nevyrovnanou povahu. Od raného dětství trpěla různými chorobami, např. urputnými bolestmi hlavy, při kterých přestávala i vidět, ve 14 letech onemocněla spalničkami, částečně ochrnula a zůstala téměř tři roky na lůžku. Tato nemoc mohla být i psychosomatická. Jako dospělá žena trpěla problémy s dýcháním a jídlem. V rámci léčby dostávala alkohol a drogy, po kterých trpěla halucinacemi.
Ada měla s Charlesem Babbagem ještě jednu společnou vášeň – sázení na dostizích. Mysleli si, že objevili spolehlivý systém pro překonání možnosti výhry na koňských dostizích. Babbage potřeboval peníze na vývoj počítacích strojů a Ada byla vášnivým hráčem. Jejich systém nefungoval a oba skončili s dluhy. Babbagemu se podařilo své dluhy bez větších problémů splatit, ale Ada musela prodat některé své rodinné šperky.
Ada zemřela 27. listopadu 1852 v Londýně ve stejném věku jako její otec. Příčinou smrti byla rakovina dělohy. Pohřbena byla na své přání po boku svého otce v Nottinghamu.
Použité zdroje
[1] KRAUS, I. Příběhy učených žen: životní osudy žen, které významně ovlivnily vývoj exaktních věd, především fyziky, matematiky a chemie. 1. vyd. Praha: Prometheus, 2005, 166 s. ISBN 80-719-6308-9.
[2] EUROPEAN COMMISSION, Directorate-General for Research a [forew. Janez POTOČNIK]. Women in science. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2009. ISBN 978-927-9114-861.
