americký fyzik
Albert Abraham Michelson se narodil v Polsku v městečku Strzelno, ale jeho rodina se v roce 1854 přestěhovala do USA. Přešla celý kontinent a usadila se v Kalifornii. Albert navštěvoval chlapeckou školu v San Francisku, kde bydlel u ředitele školy. Ten záhy poznal jeho náklonnost k fyzice, a tak mu dal na starosti sbírku fyzikálních přístrojů v kabinetu školy. Poté studoval Námořní akademii v Annopolis, nějakou dobu sloužil na palubě námořní lodi jako důstojník a v roce 1875 působil jako jakýsi demonstrátor u učitelů fyziky a chemie na námořní akademii. Demonstrace Foucaultova pokusu na určení rychlosti světla s využitím ozubeného kola vloženého mezi zdroj a zrcadlo ho natolik zaujala, že se jí začal zabývat sám a v podstatě se tímto tématem zabýval celý život. S upravenou aparaturou, kde vzdálenost zrcadel byla 150 m, změřil rychlost světla na 300 140 km/s.
Albert Michelson.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Celý svůj vědecký život věnoval Michelson práci v oblasti optiky. Zabýval se analýzou světla a světelných jevů, jako první provedl během studijní cesty do Berlína v letech 1880 až 1881 názorný pokus na existenci tzv. éterového větru. V roce 1887 po návratu na univerzitu v Clevelandu ho společně s Edwardem Morleyim s ještě větším úspěchem zopakoval. Zjistil, že se světlo šíří všemi směry stejnou rychlostí nezávisle na pohybu jeho zdroje. Tento objev znamenal konec éteru a měl velký význam pro formulaci základního postulátu speciální teorie relativity – principu konstantní rychlosti světla. K provedení pokusu si zkonstruoval interferometr. Ten byl upevněn na kamenné desce o obsahu cca 1,5 m2 (kvůli extrémně velké přesnosti), která plavala v nádobě se rtutí (kvůli snadné manipulaci).
Za první světové války vstoupil Michelson do amerického námořnictva a sestrojil přístroj, kterým se stanovovala vzdálenost ostřelovaného předmětu.
Stránka z Michelsonova deníku popisující experiment vedoucí k změření rychlosti světla.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Michelson pracoval také v oblasti metrologie. Snažil se o novou definici metru. Jeho myšlenka spočívala ve snaze definovat tuto jednotku jako násobek co nejvhodnější vlnové délky nějaké spektrální čáry. Za spolupráce s Morleyem vydali v roce 1887 článek O metodě vývoje reálného a praktického etalonu délky na bázi vlnové délky sodíkové čáry. Později se ukázalo, že vhodnější bude červená čára kadmia. Na základě jeho prací II. generální konference Mezinárodního úřadu pro míry a váhy přijala metr jako 1 553 164,13 násobek vlnové délky této čáry. Až v roce 1960 došlo ke změně definice na spektrální čáru kryptonu.
Michelson použil interferenci i pro astronomická měření - zdokonalil metodu k měření velmi malých úhlů a tím i měření průměrů hvězd. V roce 1891 publikoval první výsledky – měřil průměry Jupiterových měsíčků. Později měřil vzdálenosti a vlastnosti těsných dvojhvězd, které se nedaly dosavadními prostředky rozlišit. Do té doby se podobná měření nedala uskutečnit, protože průměry tehdejších zrcadel byly nedostatečné. Michelson vymyslel způsob, jak tuto závadu odstranit. V roce 1919 sestrojil hvězdný interferometr, který umožňoval měřit úhlové průměry hvězd. Namontoval ho na tehdy největší dalekohled světa 2,5 m mountwilsonský teleskop. Použil soustavu čtyř rovinných zrcadel, kterými bylo možné nadstavit průměr objektivu. Peary a Anderson Michelsonovým zařízením poprvé změřili průměr hvězdy Betelgeuze a naměřili její zdánlivý průměr 0,047 obloukových vteřin, což při známé paralaxe odpovídá průměru 300krát většímu než u Slunce.
Za své vědecké práce byl A. A. Michelson odměněn člentstvím v řadě vědeckých společností a vyznamenánou řadou cen. Mezi nimi zlatou medajlí Královské astronomické společnosti a medajlí Royal Society, je prvním americkým nositelem Nobelovy ceny za fyziku z roku 1907, v roce 1922 obdržel od francouzské Astronomické společnosti Janssenovu cenu. Michelsona zřejmě 9. května 1931 postihla mrtvice během pozorování v Pasadeně a na její následky zemřel.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. Experimentální fyzik Albert Abraham Michelson (1852–1931). Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, duben 2001, roč. 10, č. 8, s. 507–509. ISSN 1210–1761.
[2] RAJCHL, R. Albert Abraham Michelson. Říše hvězd. 1931, č. 12. s. 108-111.
[3] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.
