britský kovář a vynálezce
Thomas Newcomen se narodil v Darmouthu v hrabství Devon. Vyučil se kovářem a opravoval důlní čerpadla a jiná zařízení. A protože všechny tehdejší důlní mechanismy znal a věděl i o těžkostech s čerpáním vody z šachet, pustil se do sestavování stroje, který by pumpy poháněl. Nebyl ale sám. Do stejného problému se nedaleko pustil Thomas Savery. Savery měl blízké kontakty s Royal Society, kdežto Newcomen byl obyčejný kovář. Savery vsadil na vysoký tlak a Newcomen na bezpečnost. V roce 1698 Savery svůj stroj předvedl, díky kontaktům získal patent na 35 let na všechny ohňové stroje. Jenže stroje nepracovaly, vybuchovaly a Savery se ukryl. První stroj Thomase Newcomena z roku 1705 také nepracoval. Ani pokus, který provedl několik let poté se mu nepodařil. Newcomen použil nižší tlak, ale jeho stroj byl líný. Až náhoda tomu chtěla, že se v pístu objevila drobná trhlina. Protože byl píst obklopený studenou vodou, nasála se do pístu a prudce se vypařila. Práce stroje se zrychlila pětkrát a Newcomen vyhrál. Ne na dlouho.
Newcomenův ohňový stroj pocházející z čtvrté edice Meyerova Konversationslexikon (1885-90).
Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Meyers Konversationslexikon 1890. Public domain.
Newcomenův stroj se skládal z parního kotle, pod nímž se topilo. Pára se vpouštěla do válce pod píst a zvedala ho do horní polohy. Po uzavření přívodu páry se píst ochladil vstříknutím studené vody, čímž pára zkondenzovala. Tím ve válci vznikl podtlak a atmosférický tlak stlačil píst zpět do dolní polohy. A protože píst stroje byl napojen na jeden konec dvouramenné páky, na jejímž druhém konci byla na řetězu upevněna pístní tyč pumpy, mohl stroj čerpat vodu. Mohutná páka zabudovaná do zdi se pomalu kývala z jedné strany na druhou a voda z nitra šachty proudila čerpadly na povrch. Během jednoho desetiletí stroj používali horníci ve většině cornwalských cínových dolů a v dalších desetiletích jim byly vybaveny postupně nejenom anglické šachty, ale i doly v Belgii, ve Švédsku … Jeho stroj však byl nedokonalý, a proto měl velkou spotřebu energie.
Jeden z ohňový strojů.
Zdroj: JÍLEK, F. Zrození velkých vynálezů. Příběhy mužů, kteří změnili svět. Praha: Práce, 1988. ISBN 24–001–88.
Brzy do hry o ohňový stroj vstoupil Savery se svým patentem. Nakonec se oba dohodli, i když pro jednu stranu dost nevýhodně. Savery inkasoval polovinu všech vydělaných peněz. Trvalo ještě několik let, než stroj spolehlivě pracoval a čerpal vodu ze zatopených dolů. Jakoby těch ran osudu pro Newcomena nebylo málo. Slavní pánové z Royal Society odmítli přiznat vynález obyčejnému kováři. Aby nebylo všem trápením dost, obdržel Newcomen v roce 1715 dopis, který mu oznamoval smrt Saveryho a prodaná vlastnická práva na ohňový stroj. Newcomen byl od své práce vyhnán a už nikdy nemohl pokračovat na jakémkoli ohňovém stroji. Byl by označen za padělatele a v Londýně zemřel jako chuďas.
Použité zdroje
[1] JÍLEK, F. Zrození velkých vynálezů. Příběhy mužů, kteří změnili svět. Praha: Práce, 1988. ISBN 24–001–88.
