George Stephenson

9. června 1781 – 12. srpen 1848
anglický konstruktér lokomotivy

George Stephenson se narodil v malé hornické vesnici Wilamu v rodině topiče na dole. Ještě jako malý chlapec vstoupil do první služby u koňské železnice vedoucí nedaleko jejich domku. Dostal bič a odháněl krávy, které se zatoulaly na koleje. Až v devatenácti letech se uměl podepsat. To už pracoval jako strojník u čerpadel a po večerech se učil psát. Brzy se oženil se služebnou Fanny ze sousední vesnice, narodil se jim syn Robert a na učení už mu nezbyl čas. Teprve až malý synek šel do školy, pokračoval George Stephenson v učení s ním. To už ale byl v širokém okolí známý jako velmi šikovný opravář všech možných strojů. Kromě toho v roce 1814 zkonstruoval speciální bezpečnou lampu pro horníky, která nedovolila proniknout uhlovodíku k plameni a tím zamezila jeho výbuchu. Brzy ovdověl, navíc jeho otce při opravě ohňového stroje zasáhla pára a popálila mu obličej a oči, musel se tedy starat o malého synka a slepého otce. Vydělával po nocích a ke svému zaměstnání si přidal ještě ševcovinu.

George Stephenson.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V roce 1812 získal Stephenson místo jako hlavní strojmistr uhelných dolů v Killingworthu. Hlavním problémem byla doprava uhlí do města. Stephenson se nabídl, že problém vyřeší. Zkonstruoval lokomotivu a té první dal jméno Mylord. Zdokonalil její spalování – vedl páru z válce přímo do komína, tím získal lepší tah, lepší spalování a rychlejší vznik vodních par. Druhou lokomotivu zkonstruoval v roce 1815 a pojmenoval ji po pruském generálu Blücherovi. I tady provedl pár dalších zlepšení – použil hladká kola, spojil je vodorovnou tyčkou. Na tuto lokomotivu obdržel 28. února 1815 patent. Strojníci odmítl Stephensonovi s lokomotovou pomoci, proto ji konstruoval sám ve venkovské kovárně. Jeden místní forman vyzval generála Blüchera k závodu. Lokomotiva zůstala daleko za koňským povozem, uvezla už osm vagónů s třiceti tunami uhlí. To Stephensona povzbudilo k další práci. Pochopil, že postavit prototyp nestačí, a tak se pustil nejen do konstrukce další lokomotivy, ale i stavby železnice. Do té doby se kladly koleje na hrubý, neupravený terén, teprve Stephenson začal budovat železniční svršek a ukládat koleje na pražce. K výrobě kolejí použil kujné železo místo litiny. Časem zjistil, že se zrodil nový, složitý obor – železniční stavitelství, na který pomalu nestačil. Poslal tedy syna na vyšší školu a na univerzitu. Robert měl tajný úkol. Musel každou přednášku psát dvakrát, druhou verzi v lidové řeči, aby jí otec rozuměl. George Stephenson byl tajným studentem univerzity. Z obou se brzy stali výborní železniční inženýři, Robert se specializoval na stavby mostů.

Budovala se nová, čtyřicetikilometrová trasa mezi Stocktonem a Darlingtonem. Dvakrát parlament zamítl žádost na stavbu železnice, postavit se měl splavný kanál. Stephenson sám postavil železnici, na vlastní pěst provedl 27. září 1825 zkoušku nové lokomotivy Active, za kterou zapřáhl nákladní i osobní vagony – šest vagonů s uhlím, šest s moukou, dostavník s nápisem Experiment a obyčejné otevřená náklaďáky. Do dostavníku nastoupilo celé vážené představenstvo společnosti a spousta obyčejných lidí, celkem 450 pasažérů, 90 tun. Za tři hodiny a sedm minut dojel ze Stocktonu do Darlingtonu a zpět. Místy jel rychlostí až 20 km/h. Další bitvu svedl s Parlamentem, když se rozhodl postavit trať z Manchesteru k moři do Liverpoolu přes močály.

První lokomotiva sestrojení Stephensonem nazývaná Locomotion, vyrobená pro Stockton & Darlington Railway.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.

V říjnu 1829 se na nově zbudované trati mezi Manchesterem a Liverpoolem odehrála další bitva. V Rainhillu se sešly tisíce diváků, pět lokomotiv se ucházel o velkou cenu. Byla tu nebesky modrá Novelty od Ericssona, zelenožlutá Sans Pareil od Hackwortha, s bílým komínem a černožlutým tělem Stephensonova Rocket, záhadná Kyklopova noha bez komínu (byl vyloučen, do stroje ukryl živého koně), a poslední The Persevesance. A jak závod dopadl? Novelty došla brzy pára, The Persevesance ani nevyjela, na trati zůstala jen Sans Pareil a Rocket. Rocket pokořila světový rekord roku 1829 56 km/h. O rok později, 15. září 1830, stálo v Liverpoolu osm Stephensonových lokomotiv připravených na každodenní službu. Železnice přepravila neočekávaně velkou spoustu lidí, katastroﬁcké předpovědi se nevyplnily a podnikatelům přinášela ročně čistý zisk. Stephenson se stal uznávaným a vyhledávaným inženýrem při stavbě dalších tratí.

V roce 1840 se Stephenson ve věku 59 let vzdal všech funkcí ve prospěch svého syna Roberta a dalších mladých lidí, které vychoval. Odešel do Tupton–House, kde v Clay Crossu měl důl na uhlí a později na vápenec. Věnoval se svým koníčkům – pozorování ptáků, pěstování zeleniny ve sklenících vyhřívaných teplou vodou a chování dobytka.

Naposledy se Stephenson objevil na veřejnosti 26. července 1848 při přednášce o točivých strojích v Birminghamu. Brzy poté ho sklíčila horečka, která sice přešla, ale byla následována chrlením krve a 12. srpna 1848 ukončila život George Stephensona. Je pochován v kostele sv. Trojice v Chesterﬁeldu.