anglický matematik
Alan Mathison Turing se narodil v Londýně a vyrůstal v intelektuálním prostředí. Jeho otec byl humanista a matka po vystudování dvou anglických kolejí pokračovala ve studiu na francouzské Sorboně. V jejím příbuzenstvu bylo několik významných fyziků, členů Royal Society.
Alan Turing.
Zdroj: National Portrait Gallery, London. Autor: Elliott & Fry. Under Creative Commons.
Turingův stroj
Od roku 1931 studoval Alan matematiku na univerzitě v Cambridgi a o čtyři roky později obhájil disertační práci. Rozhodl se zůstat na King´s College a zaměřil se na matematickou logiku a teorii rekurzivních funkcí. Rozpracoval zde teorii obecných výpočetních předpisů, kterým se říká algoritmy. Později jeho teorie vedla k důkazu, že lze pokud lze libovolným problém algoritmizovat, pak jde i pomocí algoritmů vyřešit.
Důkaz, který Turing publikoval současně s americkým matematikem Emilem Leonem Postem v roce 1936, tvoří teorii abstraktního univerzálního počítače – tzv. Turingova stroje. Je tvořený potenciálně nekonečnou páskou, čtecí a zapisovací hlavou a řídící jednotkou, která může být v nekonečně mnoha vnitřních stavech. Mezi lety 1936 až 1938 působil v USA na univerzitě v Princetonu a po návratu pokračoval ve studiu matematické logiky opět na King´s College.
Enigma
Hned se začátkem II. světové války se Alan Turing hlásil v Bletchley Parku, kde byl velký vojenský ústav zabývající se luštěním zašifrovaných německých zpráv. Němci v té době používali šifrovací stroj ENIGMA. Rozluštit způsob jeho šifrování byla velká výzva pro řadu matematiků. Alan Turing pomohl sestrojit dešifrovací přístroj s názvem BOMBA, kterému se to nakonec podařilo.
V roce 1945 se pozornost znovu obrátila k Turingovým pracem z 30. let. Američané konstruovali počítače MARK I a ENIAC. Byl proto pozván do americké National Physical Laboratory, kde se tři roky zabýval problematikou programování a logikou číslicových strojů.
V roce 1948 odešel zpět do Anglie, tentokrát na univerzitu v Manchesteru, kde pokračoval ve výzkumu matematických problémů teorie výpočetní techniky, podílel se na dokončení prvního britského počítače, zasáhl také do dalších partií moderní matematiky a od roku 1950 se zabýval matematickými problémy biologie.
Alan Turing zemřel náhle 17. června 1951 na otravu kyanidy.
Použité zdroje
[1] TESAŘÍK, B. Anglický matematik a logik A. M. Turing. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, říjen 2004, roč. 14, č. 2, s. 127–128. ISSN 1210–1761.
