řecký matematik
I když v jeho případě by bylo lepší mluvit spíše o skeptikovi, než o matematikovi. Zénón byl totiž známý svým nepřátelstvím k pythagorovcům. Toto nepřátelství nebylo osobní nýbrž se opíralo o důvody věcné – rozhodl se rozložit a zničit samotný základ jejich učení. To znamená zničit pojem čísla, pojem mnohosti. Musel zkrátka ukázat, že matematika pojímaná tak, jako to tehdy zásluhou pythagorovců bylo zvykem, je nesmysl, něco zcela neužitečného, zbytečného.
Zenón chtěl dokázat neexistenci pohybu, ovšem zaměřil se pouze na pohyb mechanický. Každopádně jeho logické paradoxy byly ve své době matematicky nevyvratitelné a vyvrátit se je povedlo až Blaisu Pascalovi a Wilhelmu Leibnizovi.
Letící šíp – pozorován v kterémkoli jednotlivém okamžiku letu, se nalézá na určitém místě v prostoru, na němž je v tom okamžiku v klidu. Když je ale v klidu de facto v každém libovolném okamžiku svého letu, pak je v klidu i v čase. To znamená, že se letící šíp nepohybuje.
Achilleus a želva – v závodě Achillea se želvou, při kterém by želva měla sebemenší náskok, by ji Achilles nemohl dohnat. Proč? Když Achilleus dosáhne bodu A na trati, želva je už v bodě B. Dosáhne–li Achilles tohoto bodu, je želva už na bodu C atd. až do nekonečna. Achilles tedy může náskok zmenšovat ale nemůže želvu nikdy dohnat!
Dichotomie – půlení. Pokud se chci dostat z místa A do místa B, tak nejdřív musím dojít k místu C, které je přesně v polovině vzdálenosti míst A a B. Ovšem do místa C se mohu dostat jen když zdolám vzdálenost z A do D, přičemž D je opět v polovině vzdálenosti AC atd. Znamená to tedy, že nejen nikdy místa B nemohu dosáhnout, ale při nekonečném dělení vzdálenosti ani nikdy nevyrazím z místa A.
Stadion – představme si běžící skupinu lidi jedním směrem a druhou skupinu běžící opačným směrem. Obě skupiny se pohybují stejnou rychlostí vzhledem k jiné skupině lidí v klidu. Vzájemná rychlost pohybujících se lidí je ale dvojnásobná. Zenon tím zpochybňuje objektiviu nebo také nezávislost pohybu samotného.
Zenon zemřel násilnou smrtí, protože chtěl zosnovat spiknutí proti tyranovi, byl však chycen a během výslechu nelidsky mučen. Aby ukázal, jak je vládce osamocený, označil jeho nejbližší přátele za své společníky. O Zenonově smrti koluje několik verzí. Podle jedné, když vládci šeptal jména svých spojenců, tak se mu zakousl do ucha a nepustil se, dokud ho neubodali. Podle jiné verze ukousl tyranovi nos nebo sobě jazyk a vplivl ho trýzniteli do tváře.
Použité zdroje
[1] KRAUS, I. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Starověk a středověk. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80–01–03472–0.
