V listopadu 1993 byl vedením ESA schválený projekt Rosetta. Mise byla pojmenována po archeologickém pokladu, Rosettské desce, která obsahovala jeden nápis ve třech jazycích (včetně hieroglyfů) a umožnila tak Jeanu Champolliwovi rozluštit egyptské písmo. I jméno modulu Philae má souvislost s egyptským písmem. Philae je jméno ostrova na Nilu, kde se našel jiný obelisk s nápisy, který umožnil definitivní rozluštění Rosettské desky.
Teorie
V lednu 2003 byl odvolaný start evropské kosmické sondy Rosetta, jejíž cena se pohybovala okolo jedné miliardy dolarů. Jejím úkolem měl být průzkum komety 46P/Wirtanen. Let byl zrušený kvůli technickým problémům rakety Ariane 5. Bylo tedy nutné najít nový cíl výzkumu. V březnu se ESA rozhodla, že novým cílem bude kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko. Kometa byla vybrána proto, že je částečně neaktivní a proto i vhodná k měkkému přistání kosmické sondy.
V březnu 2004 byla Rosetta konečně vypuštěna na svoji desetiletou pouť. Dostatečnou rychlost k cestě získala průletem okolo Marsu a třikrát okolo Země. Během cesty ke kometě Čurjumov-Gerasimenko proletěla sonda 5. září 2008 v blízkosti planetky 2867 Šteins a 10. července 2010 kolem planetky 21 Lutetia.
Rosetta využívá jako zdroj energie místo obvyklého radioizotopového generátoru vysoce účinné fotovoltaické články o ploše 2×32 m2. V době přiblížení ke kometě bude tak daleko od Země, že signál k ní poletí 50 minut. Proto je vybavena umělou inteligencí, která se bude sama rozhodovat. Sonda nese 11 vědeckých přístrojů a přistávací modul. Všechny přístroje byly kvůli úspoře energie uvedeny do hibernačního stavu a od ledna 2014 oživovány.
Průměr kometárního jádra se odhaduje na 4 km, proto její navedení nebylo lehké. K setkání s kometou došlo 6. srpna 2014 a od této chvíle se Rosetta stala první umělou družicí kometárního jádra. Obíhala nejprve ve vzdálenosti 100 km, později tuto vzdálenost snížila na 50 až 30 km. K přistání modulu Philae na kometárním jádru došlo 12. listopadu 2014. Po přistání se pevně přichytil dvěma harpunami a přivrtal tři nožky do jádra komety. Bohužel došlo k selhání dalších přidržovacích mechanismů a šrouby modul na kometárním jádru neudržely. Modul se pak dvě hodiny vznášel nad kometárním jádrem než znovu přistál. Ale na jiném místě než si vědci přáli. Bohužel je toto místo téměř stále ve stínu (1,5 hodiny z 12 tu svítí Slunce), proto se nemohla dobíjet druhá baterie. Philae proto fungoval jen do 15. listopadu díky energii první baterie. I přesto, se Philae podařilo zaslat řadu zajímavých informací. Philae se znovu ozval 13. června, 24. června a 9. července 2015. Rosettě se podařilo měsíc před koncem své mise modul objevit. Vědci si tak mohli dát do souvislostí data zaslaná modulem.
Záběry ESA.
Postupně se kometární jádro přibližovalo ke Slunci a jeho aktivita vzrůstala, vytvořila se koma a kometární ohon. V této době sonda zaznamenala několik výrazných výtrysků plynu a prachu. Během nich všechny přístroje zaznamenaly zvýšené koncentrace určitých molekul (CO2, sirovodík, metan). Nejblíže ke Slunci byla kometa 13. srpna 2015, kdy chrlila až 300 kg vodní páry za sekundu a zbavovala se až 1000 kg prachu za sekundu. To mohlo být nebezpečné pro samotnou sondu, proto byla v této době odkloněna do větší vzdálenosti. Mezi další zjištění sondy Rosetta o kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko je potvrzený předpoklad, že se kometa skládá ze dvou původně individuálních objektů, které se při vzájemné srážce spojily. Navíc sonda jako první v historii povrdila, že se na povrchu komety nachází rozsáhlejší oblasti vodního ledu. 30. září 2016 mise sondy Rosetta zkončila. Byla řídícím střediskem navedena na přistání na povrchu komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Data zaslaná sondou budou vědci vyhodnocovat ještě řadu let.
Zajímavost z kosmonautiky:
Výzkum komet má už téměř třicetiletou tradici. Před Rosettou se ke kometě přiblížilo devět sond.
