ZVOLTE CÍLOVOU SKUPINU pro přehlednější zobrazení.

    Expozice

    Garant: 
    Magdaléna Vacurová
    Anotace pro veřejnost: 
    Vezměte pánev a rýžujte zlato. Můžete si odnést všechny valounky zlata, které najdete. Rýžování zlata je založeno na rozdílech měrné tíhy zlata, písku a štěrku. Zlato je odděleno od ostatního materiálu pomocí tekoucí vody.
    Anotace pro 2. stupeň ZŠ: 
    Tento exponát žákům umožňuje vyzkoušet si jeden z možných způsobů těžby zlata – rýžování. Valounky zlata, které se jim podaří vyrýžovat, si mohou odnést domů. Rýžování zlata je založeno na rozdílech měrné tíhy zlata, písku a štěrku. Zlato je odděleno od ostatního materiálu pomocí tekoucí vody.
    Anotace pro SŠ: 
    Tento exponát žákům umožňuje vyzkoušet si jeden z možných způsobů těžby zlata – rýžování. Valounky zlata, které se jim podaří vyrýžovat, si mohou odnést domů. Rýžování zlata je založeno na rozdílech měrné tíhy zlata, písku a štěrku. Zlato je odděleno od ostatního materiálu pomocí tekoucí vody.

    Věda a technika v pozadí

    Rýžování zlata je ruční způsob těžby založený na gravitačním ukládání jednotlivých složek a zlatinek. Ty se postupně ukládaly do zlatonosných sedimentů přinesených řekou nebo říčkou. První zlatokopové existovali již ve starší době bronzové.

    Teorie

    Pomocí kovové pánve, do které se nabere směs štěrku a písku, a proudu vody zlatokop – prospektor - za neustálého kroužení pánví postupně odplavuje lehčí částice. Po určité době těžší částice zlata (zlato má hustotu 19 300 kg/m3, tj. devatenáctkrát větší než voda a desetkrát větší než písek) zůstanou na dně pánve. Zlatonosný písek se zpracovával především v místech širokých a mělkých koryt řek a potoků. V zákrutech takových toků byly větvemi a kameny vytvářeny přírodní propírací splavy. V nich se po dlouhá tisíciletí usazovaly plíšky a zrnka těžkého kovu splaveného z rozpukaných skal se zlatoobsahujícími křemennými žilami. Takové kapsy byly brzy vytěženy. Pátrání po nich ztěžovala stavba jezů a náhonů pro vodní obilné mlýny. Před 12. stoletím byl prorýžovaný písek vhazován zpět do řek a na břeh, odkud byl splaven. Proto od té doby rýžovníci byli nuceni hledat zlatonosné písky mimo řečiště v náplavech.


    Rýžovací pánev.
    Zdroj: commons.wikimedia.org. Autor: Nate Cull. Under Creative Commons.

    Stejný princip jako u rýžování s kovovou pánví se využívá i při rýžování zlata ve velkých otevřených bednách opatřených na dně příčkami na zpomalení pohybu částeček zlata, do kterých se přidává rýžovaná směs lopatami. Tento způsob byl v počátečním období typický třeba na Klondiku.

    Mezi zlatonosné řeky stále patří Klondike, kde se zlato stále těží nikoli ručně, ale pomocí plovoucích bagrů. V Česku jsou dobrá rýžoviště na mnoha místech prakticky mezi Prahou, Humpolcem a Šumavou. Zlato řeky Otavy pochází z Kašperských hor, kde se v současnosti na základě geologických průzkumů firmy TVX Bohemia důlní, a. s. nachází až 100 tun zlata. Na Moravě jsou to toky východních Jeseníků (Bělá, Prudnik, Opava, Opavice ...). Bylo také zjištěno, že existuje veliké ložisko u Slapské přehrady (Mokrsko a Čelina), srovnatelné s výskyty v největších světových zlatonosných revírech. Historie rýžování zlata v Čechách má dlouhou historii, zlato tu rýžovali už staří Keltové. V současnosti je ruční rýžování zlata spíše zábavou, na které se nedá zbohatnout. Existuje dokonce mistrovství světa v rýžování zlata a řada národních a regionálních soutěží.

    Rýžování zlata na Otavě.

    V minulosti tomu bylo ale jinak. Svět ovládlo několik tzv. zlatých horeček, které sebou přinesly masivní stěhování lidí do oblastí výskytu zlata s vidinou rychlého zbohatnutí. Opak byl pravdou. Zbohatnout se podařilo jen několika šťastlivcům. Nejznámější zlaté horečky proběhly v Severní Americe v 19. století (1803 v Severní Karolíně, 1848 v Kalifornii, 1896 na kanadské řece Klondike).


    Dawson City v začátcích zlaté horečky.
    Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
    Zajímavost z historie:
    V roce 1927 propukla i v Čechách zlatá horečka. Důvodem byl nález zlata z 25. března   1927 nedaleko Vodňan. Místní listonoš na opravované cestě mezi určitými kameny zpozoroval, jak z jednoho křemenného balvanu při jeho rozbití vylétlo několik žlutých kovových plíšků, několik dalších zůstalo na křemenu. Zaujalo jej to natolik, že největší z plechů sebral a po návratu na poštu jej ukázal ostatním. Přítomen byl náhodou místní katecheta, který hned podle váhy a barvy poznal, že jde o zlato. Nález vyvolal skutečnou zlatou horečku.
    Křemenný štěrk pocházel z malého lomu křepického rolníka Hasíka. Dělník, který v lomu pracoval, si vzpomínal, že během tří let občas zlaté plíšky viděl, žádný jej ale nenapadlo vzít. Státní správa dolů se o nálezu dověděla až za deset dní, a to už bylo pozdě. Soukromníci si stačili zajistit těžební práva na pozemcích v okolí Křepic. Průzkumné práce zde ale předpokládané ložisko zlata neobjevily. Zklamání bylo veliké. Ověřeny ale byly vzdálenější historické výskyty zlata v Kašperských horách. Zájem ale nikdy zcela neskončil a prospektoři celá léta zdejší krajinou procházejí s cílem zlato najít.

    Odborné dotazy

    Rezervace a nákup vstupenek

    Recepce

    Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.