švýcarský mechanik a matematik
Joost Bürgi se narodil v Lichtensteigu ve Švýcarsku a vyrůstal u svého dědečka, kováře a zámečníka. V jeho rodném městě bylo jen málo škol, a tak tu získal jen základní vzdělání. Byl ale velmi talentovaný, a proto se po vyučení hodinářem vydal do Štrasburku, kde měl víc příležitoští. Od té doby žil střídavě v Německu a v Čechách a do Švýcarska se už nevrátil.
Joost Bürgi.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Ve Štrasburku
Ve Štrasburku se Bürgi podílel na stavbě astronomických hodin na věži místní katedrály, které navrhl matematik Konrad Dasypodius. Ten ho taky naučil základy vyšší matematiky. Kromě toho se tu setkal také s vévodou Vilémem IV., lankrabětem z Hessu, který miloval astronomii. Ten rozpoznal Bürgiho talent a vybral si ho jako svého mechanika a hodináře. Bürgi se odstěhoval do Kasselu a oženil se zde.
Spolu s Vilémem a dvorním astronomem se věnoval astronomickým pozorováním, dokonce sestavili katalog hvězd. Bürgi sestrojil astronomické hodiny opatřené sekundovým ciferníkem. V té době to byly nejpřesnější hodiny, které se rozcházely jen o necelou minutu za jeden den.
V Praze
V létě roku 1592 odjel Bürgi do Prahy k císaři Rudolfu II., aby mu odevzdal stříbrný hvězdný glóbus (vlastnoručně vyrobené astronomické hodiny s pohyblivými planetami) a kružíko. Císař byl velmi spokojený s jeho prací a chtěl ho mít ve svých službách. Vilém však Bürgimu v odchodu na dvůr svého synovce Rudolfa II. bránil. Celých osm let trvalo, než Bürgi nastoupil na místo dvorního hodináře císaře Rudolfa II. V Praze se seznámil, pracoval a časem i spřátelil s Johannesem Keplerem.
Zlatý glóbus, který Bürgi sestrojil v roce 1594 v Kasselu.
Zdroj: commons.wikimedia.org. This file is licensed under the Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported license.
Bürgi se zabýval zjednodušením matematických výpočtů, které zabíraly každému astronomovi velkou spoustu času. Šlo o zjednodušení výpočtů hodnot goniometrických funkcí pomocí tabulek, které byly osmi i vícemístné. Snažil se nahradit násobení a dělení sčítáním a odčítáním, a podobně umocňování a odmocňování násobením a dělením. S prací začal již v roce 1585.
Jeho tabulky Canon Sinuum, používal Kepler při svých výpočtech právě pro určování hodnot goniometrických funkcí. Kolem roku 1611 byl Bürgi s prací hotov. S vydáním publikace dlouho otálel a tak patrně přišel o své prvenství. Jeho tabulky Arithmetische und geometrische Progress Tabullen (Pokrokové aritmetické a geometrické tabulky) vyšly v Praze až v roce 1620.
Mezitím ho předstihl John Napier a nový početní nástroj nazval logaritmy. Bürgiho tabulky používal především Kepler, jinak se příliš nerozšířily. O Bürgiho prvenství svědčí Keplerova poznámka v Rudolfínských tabulkách z roku 1627: “Bürgi, člověk váhavec a strážce svých tajemství opustil plod při porodu a nevychoval jej k veřejnému užitku... jeho tabulky vznikly mnoho let před Napierovým vydáním.“
Na konci života se Bürgi vrátil do Kasselu, kde ve věku nedožitýh osmdesáti let zemřel.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. Uplynulo přes 350 let od smrti Joosta Bürgiho. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, prosinec 1983, roč. 14, č. 4, s. 235–237. ISSN 1210–1761.
[2] SIKOROVÁ, R. Joost Bürgi a jeho antilogaritmy. Učitel matematiky, duben 2003, roč. 11, č. 3 (47), s. 136–151. ISSN 1210–9037.
