anglická fyzička
Přesné datum narození Margaret Lucas není známé. Narodila se v rodině šlechtice Sira Thomase Lucase z Colchesteru jako nejmladší z osmi dětí. Jejími bratry byli sir John Lucas a sir Charles Lucas, slavní angličtí vojevůdci. Výchova dívek té doby spočívala především ve výuce domácích prací, zpěvu a tance. Proto Margaret věnovala veškerý svůj volný čas studiu knih. Čas strávený jinak než čtením považovala za promarněný.
Margaret Cavendish.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
William Cavendish
V roce 1644 odešla Margaret Lucas ve službách královny Henrietty Marie do exilu v Paříži na dvůr Ludvíka XIV. Buď zde nebo v Londýně se seznámila s Williamem Cavendishem, vévodou s Newcastlu. Cavendish byl o třicet let starší, přesto si výborně rozumněli.
Ve dvaadvaceti letech se za něj provdala a stala se tak jeho druhou ženou. Odešli z Paříže do Antverp, kde se seznámila s René Descartesem a Pierrem Gassendim. Postupně se začala zajímat o přírodní vědy a matematiku.
Margaret v roce 1651 navštívila Anglii a rychle si kvůli svým šatům, které si sama navrhovala, a výstřednosti získala pověst extravagantní ženy.
Knihy
Následující rok začala psát své vlastní práce. Margaret Cavendish napsala dvacet jedna knih s více než tisíci stranami. První z roku 1653 se jmenuje Poems and Francies a ve verších tu vyložila Epikurův atomismus takovým způsobem, že odpůrce tohoto starověkého učení doslova šokovala a stoupence uváděla do rozpaků, protože z atomů si představovala složenou i lidskou duši. O pravdivosti těchto spekulací ji nepřesvědčil ani René Descartes nebo Robert Hooke.
Z oblasti přírodní filozofie napsala např. v roce 1655 Philosophical and Physical Opinions, v roce 1666 Observations upon Experimental Philosophy nebo v roce 1668 Ground of Natural Philosophy. Kromě přírodovědných a filozofických spisů napsala i několik her a sbírek básní. Je autorkou prvního sci-fi románu Blazing World z roku 1666, ve kterém vytvořila celý fiktivní nový svět a jeho císařovnu.
První strana její knihy Ground of Natural Philosophy.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
První žena v Royal Society
Cavendishova rodina se z exilu vrátila v roce 1660, kdy byla obnovena monarchie. Po návratu do Anglie začala Margaret studovat díla ostatních přírodních filozofů (termín "vědec" ještě nebyl vytvořen) a pokračovala v psaní. V roce 1667 se Margaret splnilo její přání a mohla se zúčastnit zasedání Royal Society. Toto svolení nezískala díky své osobnosti a práci, ale díky přímluvě svého bratra Johna, který byl jedním ze zakládajících členů.
Ona a její doprovod sledovali program pokusů v režii uznávaného učence Roberta Boylea a Roberta Hookea. Její bratr John brzy litoval. Margaret neseděla a tiše neposlouchala. Naopak. Hlasitě projevovala své přání, aby se Royal Society otevřela i ostatním ženám. Poté byla návštěva žen na zasedání oficiálně zakázána. Jejímu požadavku bylo vyhověno až za bezmála tři sta let.
Po smrti se Margaret Cavendish dostalo stejných poct jako největším osobnostem anglických dějin. Byla pohřbena ve Westminsterském opatství v Londýně.
Použité zdroje
[1] KRAUS, Ivo. Příběhy učených žen: životní osudy žen, které významně ovlivnily vývoj exaktních věd, především fyziky, matematiky a chemie. 1. vyd. Praha: Prometheus, 2005, 166 s. ISBN 80-719-6308-9.
[2] EUROPEAN COMMISSION, Directorate-General for Research a [forew. Janez POTOČNIK]. Women in science. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2009. ISBN 978-927-9114-861.
