nejoriginálnější myslitel 15. století
Mikuláš Kusánský se narodil v Kues na Mosele, v malém městečku po němž převzal své jméno. Mikuláš studoval právo, filozofii, klasickou filologii a fyziku na univerzitách v Heidelbergu a Padově. Věnoval se právu, ale po první soudní prohře právo opustil a postupně se vypracoval až na pozici kardinála a od roku 1450 i biskupa v Brixenu..
Mikuláš KUsánský byl jedním z prvních, kdo se pokoušel smířit různá monoteistická náboženství. S papežskou delegací odjel do Konstantinopole ohrožené Turky, kde se jednalo o urovnání vztahů mezi západní a východní církví. Snažil se i o reformy církve v Německu. To se ale nelíbilo jeho odpůrcům, kteří se ho pokusili i otrávit. Mikuláš Kusánský zemřel v italském Todi. Pohřben je v Římě, v kostele sv. Petra.
Ve svém díle De docta ignorantia (Vědění o nevědění) psal, že podstatou bytí je pohyb. Proto i Země musí být v pohybu a nemůže být ve středu vesmíru. Nebeská tělesa, planety a hvězdy považoval za věčné, neměnné a nezničitelné, ale svou povahou podobné Zemi. Na středověkého kardinála dost odvážný a kacířský názor.
Navíc ještě zdůrazňoval význam experimentu a matematiky v poznání přírody. V díle De statici experimentis dialogus (Dialog o statických pokusech) vykládá řadu pokusů, např. jak měřit čas pomocí množství vytékající vody, magnetické síly pomocí vah, vlhkost vzduchu apod.
Použité zdroje
[1] JÁCHIM, F. Mikuláš Kusánský a jeho heliocentrismus. Matematika a fyzika ve škole, březen 1990, roč. 21, č. 3, s. 207–208.
[2] KRAUS, I. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Starověk a středověk. 1. vydání. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80–01–03472–0.
[3] ÚLEHLA, I. Od Koperníka ke Galileovi. Matematika a fyzika ve škole, březen 1985, roč. 15, č. 7, s. 474–480.
[4] ZAMAROVSKÝ, P. Proč je v noci tma? Příběh paradoxu temného nebe. 2. vydání. Praha: AGA, 2011. ISBN 978–80–904582–1–5.