indický matematik
Srinivasa Aaiyagnar Ramanujan [Šrínivása Aijangar Rámanudžan] se narodil v Erode, ve vesnici jižní Indie. Jeho otec K. Srivinasa Iyengar, byl účetním v obchodě s oděvy v Kumbakonamu. Jeho matka, Komalattammal, měla rodinu v Erodě. Ramanujan byl nejstarším ze tří synů. Jeho matka ho celý život podporovala, protože byla přesvědčena o nadání svého syna. Velmi brzy si oblíbil matematiku a sám již ve dvanácti letech dobře ovládal trigonometrii. V šestnácti letech získal knihu G. S. Carra A synopsis of Elementary Results, a book of Pure Matehematics publikovanou v roce 1896. Byl to pouze přehled matematiky, shruba 4865 vzorců z algebry, trigonometrie, analytické geometrie a matematické analýzy, důkazy tu vůbec nebyly. Ramanujan proto musel veškeré souvislosti objevovat sám. V té době si začal první výsledky své práce psát do zápisníků.
Srinivasa Ramanujan.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Když bylo Ramanujanovi 7 let, byl poslán do základní školy Kangeyam v Kumbakonamu. Během školní docházky překvapoval své spolužáky neuvěřitelnou představivostí a zběhlostí v aritmetice, algebře, geometrii a teorii čísel. Jeho učitel v něj měl dokonce takovou důvěru, že mu nechal vytvořit rozvrh pro 30 učitelů. V listopadu 1897 byl nejúspěšnějším žákem na oblastních zkouškách základních škol a díky tomu mohl začít studovat na městské střední škole v Kumbakonamu. Zde studoval v letech 1897 až 1904, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku.
Pro své velmi dobré studijní výsledky získal stipendium na státní škole Government Arts College v Kumbakonamu. Studoval angličtinu, sanskrt, matematiku, fyziologii a historii Řecka a Říma. Zajímala ho pouze matematika, ostatním předmětům se vůbec nevěnoval, ztratil stipendium a koncem prvního školního roku musel z univerzity odejít. V roce 1906 nastoupil znovu na Pachaiyappaovu kolej v Madrasu. Opět jeho hlavním zájmem byla matematika, ostatním předmětům se příliš nevěnoval. Bydlel u své babičky ve venkovském domě v George Town nedaleko Madrasu. Po třech měsících studia onemocněl a musel studium přerušit. Přesto se v roce 1907 soukromě pokusil vykonat závěrečnou zkoušku. V matematice uspěl bez problémů, ale v ostatních předmětech nezískal dostatek bodů.
Na počátku dvacátého století, v letech 1907 – 1912, se Ramanujan dostal do složité finanční situace – neměl zaměstnání a na univerzitu také nemohl. Svou práci z matematiky ukazoval každému koho potkal, ale v jižní Indii nebyl nikdo, kdo by jeho práci rozumněl a dokázal ji ocenit. V roce 1908 se zasnoubil s devítiletou Janaki a v roce 1909 se s ní poblíž Kararu oženil. Během tohoto období vyučoval několik studentů matematice a hledal zaměstnání učitele matematiky. V roce 1909 byly jeho zápisníky tím nejcennějším, co měl. Pokračoval sice dál ve své práci, ale vůbec netušil jakým směrem se současná matematika ubírá. A tak nezávisle na okolním matematickém světě znovu objevil Bernoulliho čísla, studoval součet nekonečné řady 1/n a spočítal číslo e na patnáct desetinných míst. Poté, co se dozvěděl, jak řešit kubické rovnice, našel sám řešení rovnic čtvrtého stupně. Snažil se najít řešení rovnic pátého stupně, i když současní matematici již věděli, že takové řešení neexistuje.
V roce 1910 konečně získal svého mecenáše, profesora Ramaswamyho Iyera, zakladatele Indické matematické společnosti, který působil v Salemu a hledal spolupracovníky pro svůj úřad. Jediným doporučením Ramanujana byly jeho zápisníky. Profesor Ramaswamy Iyer po prostudování zápisníků byl přesvědčen o jeho nadání. Proto ho poslal zpět do Madrasu. Seshu Ayiar znal Ramanujana jako studenta z Government Arts College v Kumbakonamu, kde tehdy přednášel matematiku. Setkal se s ním znovu po čtyřech letech a byl značně překvapen obsahem a rozsahem Ramanujanových zápisníků. Od něho putoval s doporučením za Ramachandrem Raem, který strávil nad jeho zápisníky několik dní. Měl pocit, že Ramanujanovu práci by měli posoudit do větší hloubky významnější matematikové.
Ramachandro Raa se rozhodl po nějaký čas Ramanujana podporovat, asi rok ho v Madrasu financoval. Dokonce získal místo ve společnosti Madras Port Trust jako účetní. Jeho pověst chudého chytrého účetního kolovala mezi indickými matematiky. S jejich pomocí Ramanujan získal stipendium a začal vědecky publikovat.
V 1913 se pokusil kontaktovat anglické matematiky, ale žádný ho nevyslyšel. Až Godfrey Hardy poznal jeho génia. Když dostal jeho dopis byl na pochybách. Původně si myslel, že si z něho studenti dělají legraci. Ten večer vzal Hardy dopis ke svému kolegovi Johnovi Littlewoodovi a tam dvě a půl hodiny studovali všechny teorémy, bylo jich asi sto. Když skončili, bylo jim jasné, že Ramanujan je matematik první třídy. Hardy proto Ramanujana pozval do Anglie, aby studoval na Tritity College v Cambridgi. Ramanujan zprvu odjet nechtěl kvůli kastovním a náboženským předsudkům, ale po vyřízení potřebných formalit – dvouroční dovolená v Madras Port Trust, výzkumné stipendium univerzity v Madrasu – přece jen odjel.
Po příjezdu do Cambridge Hardy zjistil, že Ramanujanovi chybí základy a formální vzdělání v matematice. Bylo tedy nutno najít vhodného učitele. Byl vybrán Littlewood, ale brzy to vzdal. A tak se z Hardyho a Ramanujana stala dvojice. Ramanujan poskytoval svůj telent a své postřehy, Hardy pak zase metody a pečlivé důkazy. Ramanujanovi se v Anglii dostalo velkých poct, ve 30 letech byl zvolen za člena Royal Society. Hardy byl přesvědčen, že Ramanujan svojí brilantní prací brzy dosáhne významných úspěchů a ocenění. Bohužel na jaře 1918 se u něj projevily první příznaky vážné nemoci. Jeho zdravotní stav se neustále zhoršoval. Lékaři si nebyli jisti jakou nemocí trpí. Po téměř pěti letech působení v Cambridge Ramanujan cítil, že má dostatek sil na cestu domů do Indie a odjel se tam léčit. Bohužel po návratu do Indie se jeho zdravotní stav ještě zhoršil. Přes veškerou péči zemřel v Chetputu v Madrasu ve věku 32 let.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Použité zdroje
[1] HORA, J. Ramanujan a algoritmy pro výpočet čísla π. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, 1997, roč. 6, s. 471–476. ISSN 1210–1761.
[2] SVRŠEK, J. Indický matematik Srinivasa Ramanujan. [online]. [cit. 2013–03–12]. URL: < http://natura.baf.cz/natura/2002/3/20020305.html>.
