český matematik
Karel Zahradník se narodil 16. dubna 1848 v Litomyšli v rodině měšťana a obchodníka a měl sedm sourozenců. Zde studoval na obecné škole a na piaristickém gymnáziu, které ve dvaceti letech absolvoval. V roce 1868 odešel do Prahy studovat Český stavovský polytechnický ústav (obor stavitelství vodní a silniční) a od roku 1870 přešel na Karlo-Ferdinandovu univerzitu. Poslouchal přednášky především z matematiky, deskriptivní geometrie a fyziky. Z profesorů na polytechnice i univerzitě ho ovlivnil především František Studnička, Emil Weyr a Ernst Mach. Již během studia Karel Zahradník publikoval své první studie z analytické geometrie v rovině. Studium ukončil v roce 1874 doktorátem z filozofie a zkouškou z učitelské způsobilosti z matematiky a fyziky pro střední školy, kterou složil s výborným prospěchem. Již během studia od roku 1872 působil tři roky jako asistent na Českém stavovském polytechnickém ústavu u profesora Gabriela Blažka, od roku 1874 byl dva roky suplujícím učitelem na Prvním českém vyšším státním gymnáziu v Praze.
Karel Zahradník.
Zdroj: BEČVÁŘOVÁ, M. - ČIŽMÁR, J. Karel Zahradník (1848-1916): Praha - Záhřeb - Brno. Praha: Matfyzpress, 2011. (Dějiny matematiky). ISBN 978-80-7378-158-3. Public domain.
V prosinci 1868 se stal členem studentského sdružení Spolku pro volné přednášky z mathematiky a fysiky, ve kterém se pořádaly odborné přednášky. O rok později se stal členem komise pro přeměnu spolku v řádný a obecný spolek. Spolupracoval tak na založení Jednoty českých mathematiků. V novém spolku se stal náměstkem předsedy a později byl po léta pořadatelem přednášek. Horlivě se účastnil všech prací, které Jednotu rychle přivedly k překvapujícímu rozkvětu. V roce 1870 redigoval Karel Zahradník První zprávu Jednoty českých mathematiků, odbornou publikaci, která vyšla celkem třikrát a byla titulem, ze kterého se vyvinul Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky (první časopis tohoto druhu v Rakousko-Uhersku).
Ve velmi mladém věku, v pouhých dvaceti osmi letech byl jmenován řádným profesorem matematiky na Královské chorvatské univerzitě Františka Josefa I. v Záhřebu na Mudroslovnij fakultet. Povinností každého profesora bylo vytvořit si svůj učební plán. Karel Zahradník se inspiroval Českým stavovským polytechnickým ústavem a Karlo-Ferdinandovou univerzitou. Výuku zahájil v zimním semestru 1876/1877. Pro své studenty sepsal první chorvatské vysokoškolské učebnice. Prosadit jejich vydávání nebylo vůbec jednoduché, protože neměl dostatečnou finanční ani vládní podporu. Trvalo to téměř deset let. Až do roku 1890 byl jediným vysokoškolským profesorem matematiky, který učil chorvatsky algebru, diferenciální a integrální počet, analytickou, syntetickou a projektivní geometrii, teorii čísel, pravděpodobnost a komplexní analýzu. Týdně míval pět až osm hodin přednášek a vychovával především budoucí učitele. Chorvatská společnost si Karla Zahradníka vážila natolik, že jeho jméno je v Chorvatsku stále živé (jeho portrét se objevil na oficiálních diplomech a čestných uznáních Ministerstva vzdělávání a sportu Chorvatské republiky z roku 2000, které byly udělovány vítězům celostátní matematické soutěže). Zůstal zde učit dvacet tři let a byl dvakrát děkanem filozofické fakulty.
Do Záhřebu odešel krátce po sňatku s Annou Záleskou, kterou si vzal dne 14. srpna 1876 v děkanském chrámu v Litomyšli. Narodily se jim tady dvě děti Ana Aloysia a Karel. Paní Anna byla již od malička velmi nemocná. Brzy po porodu dětí se její stav zhoršil až nakonec v pouhých třiceti letech zemřela. Její děti měly podobný osud, Ana Aloysia i Karel zemřeli v osmnácti letech.
Po smrti manželky i obou dětí se Karel Zahradník vrátil zpět do vlasti. Dne 1. října 1899 byl Karel Zahradník společně s Janem Sobotkou jmenován samotným císařem mezi první čtyři profesory nově založené České vysoké školy technické v Brně. Jmenován profesorem byl 19. září a o několik dní později i jejím rektorem. Jeho úkolem bylo vybudovat novou vysokou školu z ničeho. Hledal místnosti, vybíral nové učitele, opatřoval pomocné prostředky apod. Jeho zásluhou byl vybrán pozemek na ulici Veveří pro novostavbu C. k. české technické vysoké školy Františka Josefa v Brně, který byl v roce 1901 zakoupen. Stavba budovy započala v říjnu roku 1907, slavnostní otevření se konalo v červnu 1911. Nyní v budově sídlí stavební fakulta. Karel Zahradník vybudoval také první matematický ústav, který byl založen v roce 1899.
Hlavní budova české techniky brněnské.
Zdroj: commons.wikimedia.com. Autor: Jan Symon. Under Creative Commons.
Karel Zahradník zasáhl svými pracemi do různých oblastí matematiky, především do algebry (logaritmy a determinanty), analýzy i elementární geometrie. Jeho hlavním polem vědecké činnosti byla analytická geometrie. Publikoval práce v češtině, chorvatštině, němčině a francouzštině v domácích i zahraničních časopisech.
Dne 19. listopadu 1901 se Karel Zahradník v Brně znovu oženil. Jeho ženou se stala Marie Prchalová, ale manželství zůstalo bezdětné. Za své zásluhy o rozvoj školství a vědy byl dne 7. února 1902 Karel Zahradník vyznamenán titulem dvorního rady a v roce 1908 obdržel řád Františka Josefa ve stupni komandér (neboli komtur). Karel Zahradník zemřel 23. dubna 1916 na zápal plic, krátce po půlnoci na neděli velikonoční. Zádušní mše se konala 25. dubna 1916 v chrámu sv. Tomáše v Brně. Karel Zahradník byl pochován ve stejný den na ústředním hřbitově v Brně. Jeho hrob již dnes neexistuje. O jeho smrti Matyáš Lerch napsal: „O božím hodě velikonočním oznamoval černý prapor na budově české vysoké školy technické, že z české společnosti brněnské na vždy odešel její vynikající člen dvorní rada professor dr. Karel Zahradník, komtur řádu Františka Josefa, jenž tiše zesnul v noci 23. dubna 1916.“
Zdroj: BEČVÁŘOVÁ, M. - ČIŽMÁR, J. Karel Zahradník (1848-1916): Praha - Záhřeb - Brno. Praha: Matfyzpress, 2011. (Dějiny matematiky). ISBN 978-80-7378-158-3.
Použité zdroje
[1] BEČVÁŘOVÁ, M. - ČIŽMÁR, J. Karel Zahradník (1848-1916): Praha - Záhřeb - Brno. Praha: Matfyzpress, 2011. (Dějiny matematiky). ISBN 978-80-7378-158-3.
[2] VOJTĚCH, J. Karel Zahradník, o životě a činnosti. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 1917, roč. 46, čís. 3, s. 290-304.
[3] NACHTIKAL, F. Slavnostní schůze brněnského odboru Jednoty českých mathematiků a fysiků na počest památky prof. dra. Karla Zahradníka. Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky. 1917, roč. 46, čís. 3, s. 375-376.
