Věda a technika v pozadí
Teorie
Obsah vody v procentech klesá s přibývajícím věkem. Největší je u čerstvě narozených miminek (obsahují 70 – 80 %), v dospělosti klesá na 60 % (u dospělých mužů s normální váhou), popř. na 55 % (u dospělých žen s normální váhou) a ve stáří klesá na 50 %.
Voda má v našem těle hned několik důležitých rolí. Voda je součástí našich buněk – to znamená, že všechny buňky v těle, ať v kůži, ve žlázách, svalech, v mozku, či kdekoli jinde, mohou plnit svou funkci pouze s dostatkem vody. Voda je rozpouštědlem složek, které jsou důležité pro naše tělo. Voda je nositelem výživných látek, endogenních složek a látek z trávícího ústrojí. Voda je reaktorem při chemických reakcích, které se odehrávají v každé z našich buněk. Voda je také chladícím systémem těla a má za úkol vyrovnávat teplotu těla (většinou za pomoci pocení).
Akutní nedostatek tekutin může způsobovat řadu problémů, např. žízeň (v případě poklesu vody přes 0,5 % tělesné hmotnosti), únavu a vyčerpáni (při ztrátě 2 % tělních tekutin), sucho v ústech nebo sytější barvu moči (při ztrátě 3 % tělních tekutin). Větší ztráta tělních tekutin může vést ke zrychlení pulsu, zvýšené teplotě a mdlobám.
Metoda měření množství vody v těle je založená na měření bioelektrického odporu těla. Metoda se nazývá bioimpedance (bioelektrická impedanční analýza). Při této metodě prochází tělem slabý, pro lidské tělo naprosto bezpečný a nepostřehnutelný elektrický proud. Měření je založeno na skutečnosti, že elektrický proud prochází s menším odporem tekutinou v našich svalech než tukem. Bioelektrický odpor je závislý na množství vody v těle. Naše svaly obsahují konstantní podíl vody - 73 %. Změříme-li elektrický odpor, můžeme použít tento údaj přímo pro výpočet objemu svalové hmoty v dolních končetinách. Druh pohlaví a tělesná výška se potom používají při výpočtu celkového objemu svalové hmoty.
Pokud je podíl tělesného tuku vysoký a nebo pokud je podíl svalové hmoty příliš nízký, výsledek měření tělních tekutin bude vždy příliš nízký. Množství vody v těle ovlivňují také další faktory, např. po koupeli jsou údaje nižší než normálně, po jídle mohou být údaje vyšší, během menstruace se u žen může vyskytnou rozkolísanost, ztráta tělních tekutin při nemoci nebo po tělesné námaze (sport).
Přibližně 75 – 98 % živých organismů tvoří voda. Např. tělo medúzy se skládá z převážné části z vody, zuby většiny živočichů jí zase obsahují minimální množství. Ze dvou prvků vody má kyslík větší molekulární hmotnost, takže z výpočtu vyplývá, že 65 % hmotnosti našeho těla je kyslík a pouze 18 % těla „založeného na uhlíku“ tvoří samotný uhlík.
Důležitost vody pro život potvrzuje i to, že zatímco bez potravy může člověk žít přibližně 40 dnů, bez vody jen dva až tři dny (v závislosti na teplotě) a při nedostatku vzduchu (kyslíku) pouze asi 3 minuty.
Průměrně potřebuje dospělý člověk o hmotnosti 75 kg asi 2 - 2,5 l vody denně, protože toto množství denně opustí tělo prostřednictvím vypařování a vydechování, ale především s močí a stolicí.
Příjem vody | |
---|---|
Z tekutin | 1 000 ml |
Obsah tekutin v potravě | 1 200 ml |
Oxidační voda (voda vytvořená při spalování živin) |
300 ml |
Celkem | 2 500 ml |
Ztráta vody | |
---|---|
Vypařování kůží | 500 ml |
Vydechnutá vodní pára | 350 ml |
Stolice | 150 ml |
Moč | 1 500 ml |
Celkem | 2 500 ml |