Věda a technika v pozadí
Inženýrská místnost
Teorie
Inženýrsko-geologické práce mohou probíhat na dvou úrovních – regionální výzkum a průzkum staveniště. Výsledkem Inženýrsko-geologického regionálního výzkumu jsou všeobecně platné poznatky použitelné pro všechny stavební a jiné činnosti v krajině. Objasňuje Inženýrsko-geologické poměry daného území a poskytuje podklady pro různé stupně územního plánování a urbanizace, případně pro počáteční etapy projektové přípravy konkrétních staveb (orientační a předběžný průzkum). Výsledkem Inženýrsko-geologického průzkumu jsou Inženýrsko-geologické mapy s textovými, grafickými a jinými přílohami. Inženýrsko-geologický průzkum staveniště je zaměřen již konkrétně. Má podat podrobné objasnění Inženýrsko-geologických poměrů na staveništi a zhodnotit podmínky pro realizaci projektovaného objektu (zejména v etapě podrobného a doplňkového průzkumu). Projektantům má poskytnout dostatečně spolehlivé údaje o základových poměrech na staveništi včetně předpokládaných důsledků stavebního zásahu do původního prostředí, vhodnosti místních materiálů pro stavební účely apod.
Inženýrsko-geologický průzkumný vrt.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Under Creative Commons.
Inženýrsko-geologický průzkum používá a shrnuje informace z oborů technické petrografie (zabývá se petrografickým složením hornin a jejich fyzikálně-technickými vlastnostmi), mechaniky zemin a hornin (zabývá se vyšetřováním vlastností zemin a hornin - mechanických, technických, chováním zemních těles a horských masívů, stabilitou svahů apod.), dynamické inženýrské geologie - studuje vliv geologických procesů na uvažovanou stavbu), inženýrské hydrogeologie (studuje podzemní vodu na staveništi a ovlivnění jejího režimu plánovanou stavbou), regionální inženýrské geologie (Inženýrsko-geologickými podmínkami dané oblasti z hlediska vhodnosti pro stavební činnost).
Zákon o geologických pracích (zák. 366/2000 Sb.) stanovuje povinnost projektovat, provádět a vyhodnocovat všechny geologické práce, které jsou spojeny se zásahem do pozemků, prostřednictvím odborně způsobilého odpovědného řešitele geologických prací. Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty, dílčí a závěrečné zprávy geologických prací vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak České republiky, jméno odpovědného řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení odborné způsobilosti vydáno.
Rozsah a náročnost uváděných průzkumů jsou určovány podle individuálního požadavku investora popř. projektanta. Někdy se geologický průzkum spojuje s výkopovými pracemi základů domu. Je to levné řešení, které však může přinést nemilé překvapení v podobě nutnosti upravit projekt a přípojky například vlivem výskytu netěžitelné skály, kolísavé hladiny spodní vody, v místě nerovnoměrného sedání základů stavby (např. na navážkách), znečištění zemin nebo podzemních vod předchozími majiteli apod.
Před zahájením geologických prací je většinou nutno provést několik úkonů, které jsou bohužel často časově náročnější, než vlastní geologický průzkum. Jde především o vyřešení střetů zájmů (povolení ke vstupu na dotčené pozemky, zjištění průběhu všech inženýrských sítí apod.), geologické práce menšího rozsahu spojené se zásahem do pozemku (vrtné práce do hloubky 30 m, nebo vrtné práce, jejichž celková délka nepřesahuje 100 m) je nutno nejméně 15 dní předem ohlásit obci. Rozsáhlejší projekty geologických prací, obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m, nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m, je nutné 30 dní před zahájením prací předložit krajskému úřadu k vyjádření.
Veškeré geologické práce je nutno před jejich zahájením zaevidovat u České geologické služby. Doba potřebná k provedení a vyhodnocení vlastního průzkumu závisí především na jeho rozsahu a účelu (např. Inženýrsko-geologický průzkum pro rodinný dům 1 - 3 týdny, pro větší objekty 3 - 6 týdnů).
