Jak exponát vypadá
Jak exponát vypadá: 
Autor textu
Autor textu: 
O čem je tento exponát
O čem je tento exponát: 
U tohoto exponátu si zasoutěžíte v páce s několika soupeři, zároveň si procvičíte porovnávání zlomků a citlivost své ruky.
Páku nebo-li armwrestling provozují vždy dva sportovci, kteří se přetlačují zaklesnutými dlaněmi jedné ruky (oba stejnou, levou nebo pravou). Cílem je přetlačit soupeřovu ruku tak, aby se dotkla hřbetem ruky stolní desky. K úspěchu přispívají nejen svaly a jejich síla, ale také dobrá technika. Armwrestling se počítá mezi řádné sporty s pravidly, rozhodčími a soutěžemi.

Teorie

Zlomky používali Egypťané už v 2. tisíciletí před n. l. Zapisovali tzv. kmenové zlomky (čitatel 1) pomocí hieroglyfů. Používali několik zvláštních zlomků, ostatní vyjadřovali pomocí kmenových zlomků, např.

Již ve 2. století před naším letopočtem se v Číně používaly soustavy délkových jednotek, kde větší jednotka obsahovala 10 jednotek menších. Postupně se pak objevily i desítkové soustavy jednotek objemů a vah (hmotnosti) a z jednotek desetinné soustavy měr se vyvinuly desetinné zlomky. Tyto zlomky však zůstaly až do konce středověku těsně vázány na desetinné měření a víc se neuplatnily. V Evropě v souvislosti s rozvojem průmyslu a obchodu, mořeplavby, vědy a techniky vznikla potřeba velkých a obtížných aritmetických výpočtů, proto se úsilí matematiků té doby změřilo na objevování rozličných zjednodušených výpočtů, což nakonec vedlo k objevu desetinných čísel. Díky svým přednostem při výpočtech se stala desetinná čísla nedílnou součástí aritmetiky. Desetinnou čárku zavedl např. Johannes Kepler. Někteří matematikové, např. Christoph Clavius Schlüssel, zavedli desetinnou tečku.

Zlomek tedy představuje podíl dvou výrazů. Nad zlomkovou čárou je čitatel a pod zlomkovou čárou jmenovatel. Zlomek má smysl jen tehdy, pokud není ve jmenovateli nula (v oboru reálných čísel totiž nelze dělit nulou). V čitateli i jmenovateli se může nacházet další zlomek, pak se tento zlomek označuje jako složený. Pokud je ve zlomku jmenovatel větší než čitatel, označuje se tento zlomek jako pravý. Pokud je zlomek v kombinaci s celým číslem, např. 1 ½, pak se tento tvar označuje jako smíšený. Zlomky slouží k vyjádření částí celku, např. polovina ½, třetina 1/3 atd. Zlomek, ve kterém jsou oba výrazy celá čísla představuje zápis racionálního čísla. Tento zápis není jednoznačný, protože každé racionální číslo lze vyjádřit buď ve tvaru zlomku nebo v desetinném rozvoji ať už konečném nebo nekonečném periodickém. Mezi všemi těmito vyjádřeními existuje jediné, které má tu vlastnost, že čitatel a jmenovatel jsou nesoudělná (tj. jejich společným dělitelem je jenom číslo jedna). O takovém zlomku říkáme, že je vyjádřením daného racionálního čísla v základním tvaru. Nedá-li se číslo zapsat ve tvaru zlomku nebo je jeho desetinný rozvoj neperiodický, pak patří mezi iracionální čísla.

Racionální čísla v základním tvaru p/q a r/s porovnáváme na základě součinů p × s, q × r

Pro početní operace s racionálními čísli p/q a r/s platí

Zlomky můžeme přepsat jako procentuální podíl z celku. Stačí zlomek upravit tak, aby měl ve jmenovateli číslo 100. Hodnota čitatele pak představuje procenta. Příkladem může být třeba zlomek ¾ = 75/100 ─› 75 %.

Autor textu
Autor textu: 
Tento text se týká exponátu
Tento text se týká exponátu: 
Uvedený exponát je součástí expozice
Uvedený exponát je součástí expozice: 

Rezervace a nákup vstupenek

Recepce

Poradíme Vám s objednáním a nákupem vstupenek.